Podle Lagardeové existuje ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě – tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.
Celkové tempo růstu spotřebitelských cen v listopadu zřejmě poprvé po roce a půl zpomalilo. Zůstalo ale nad deseti procenty, jak předpovídají téměř všichni ekonomové. Údaje o inflaci v eurozóně statistici zveřejní ve středu.
Investoři nyní hledají jakoukoliv známku toho, že zájem ECB o masivní zvyšování úrokových sazeb po nejrazantnějším zvyšování nákladů na půjčky za dobu její existence by mohl začít slábnout. Navíc v době, kdy se eurozóna připravuje na recesi.
Někteří členové Rady guvernérů ECB již vyzvali ke zpomalení tempa zvyšování úroků, mimo jiné i kvůli plánům začít se zbavovat dluhopisů za pět bilionů eur (121,6 bilionu Kč) nakoupených v době nedávných krizí. Jiní však vidí jen malý prostor pro zmírnění tempa zvyšování úroků, když inflace dosahuje více než pětinásobku dvouprocentního cíle ECB.
Lagardeová dodala, že při rozhodování, jak hodně a na jakou výši úroky porostou, bude ECB vycházet z aktualizovaného výhledu, přetrvávání šoků, reakce mezd a inflačních očekávání. To podle ní může znamenat, že při přetrvávajících cenových tlacích se náklady na půjčky dostanou na úroveň, která omezí hospodářský růst.
(ČTK)
