„Údaje z průzkumů signalizují, že hospodářský růst bude v krátkodobém horizontu slabší, a to v důsledku zpomalujícího růstu v sektoru služeb a pokračujícího poklesu ve výrobě. V dalším období by hospodářské oživení v eurozóně mělo nabírat na síle,“ uvedla Lagardeová. „Výhled pro středně dlouhé období je nicméně nejistý a dominují mu rizika poklesu,“ dodala. Poukázala na zvýšená geopolitická rizika a rostoucí hrozby pro světový obchod.
ECB v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Úroky zatím v letošním roce zredukovala třikrát, její depozitní sazba tak klesla celkem o 0,75 procentního bodu na 3,25 procenta. O nastavení úroků bude banka opět rozhodovat příští týden ve čtvrtek, analytici očekávají snížení sazeb o další čtvrtinu procentního bodu.
Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do letošního června pak držela úroky beze změny.
„Náš boj proti inflaci se blíží ke konci,“ uvedla Lagardeová. „Stále ještě máme před sebou trochu práce, ale jsme na dohled svému cíli,“ dodala. V listopadu inflace v eurozóně podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat dosahovala 2,3 procenta. Nacházela se tak mírně nad dvouprocentním cílem ECB.
(ČTK)
