
Vlády zemí EU mají za povinnost udržovat rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP a veřejný dluh pod 60 procenty HDP, aby byla zajištěna stabilita společné měny, eura, kterou nyní používá 19 z 27 zemí EU. Hodnoty byly stanovené Maastrichtskou smlouvou v roce 1992. Globální ekonomická realita se však od té doby změnila, což přimělo EU zvážit revizi pravidel, která stanovují limity půjček a prosazují fiskální disciplínu. Pandemie covidu-19 způsobila, že potřeba změny je ještě naléhavější, prohlásil Regling.
Tříprocentní limit pro rozpočtový deficit je podle Reglinga relevantní. Je však potřeba popřemýšlet o limitu zadlužení, protože tento limit měl smysl v době, kdy se jednalo o Maastrichtské smlouvě, nyní již však smysl nemá.
Evropská komise má do konce roku představit své návrhy revize fiskálních pravidel EU nazývaných Pakt stability a růstu. Zaměřit se má na dluh a investice. Konečné rozhodnutí o tom, jak změnit pravidla, bude v rukách vlád EU. Dohoda je sice zaměřena hlavně na členy eurozóny, aby nebyla ohrožena stabilita eura a nezvyšovala se inflace v eurozóně, částečně se však vztahuje i na země EU, které euro jako svou měnu zatím nepřijaly.
Průměrný dluh v eurozóně je nyní kolem 100 procent HDP. Pokud se země budou držet současných pravidel, měly by každý rok snížit svůj poměr dluhu o dvacetinu toho, co je nad 60 procenty, což nyní není ekonomicky přijatelné, uvedl Regling. Úrokové sazby jsou také nyní mnohem nižší než v 90. letech a není pravděpodobné, že se na takovou úroveň vrátí v dohledné době, což je dalším důvodem pro úpravu pravidla, dodal Regling.
Regling ale také varoval, že tempo ekonomického růstu je nyní nižší a vlády čelí růstu nákladů na penze, zdravotní péči a dalších kvůli stárnoucí společnosti a změně klimatu, napsala agentura Reuters.
(ČTK)