Kromě zvýšení cen ropy zřejmě rozhodnutí o snížení těžby dále zhorší vztahy mezi Rijádem a Washingtonem, protože svět se potýká s vysokou inflací, kterou částečně způsobila válka na Ukrajině. OPEC+ loni v říjnu popudil Spojené státy a další západní země, když se rozhodl od listopadu snížit těžbu o dva miliony barelů denně, což představuje přibližně dvě procenta světové poptávky. Spojené státy chtěly, aby naopak skupina těžbu zvýšila, a pomohla tak snížit ceny pohonných hmot, což by podpořilo globální ekonomiku. V prosinci pak skupina ponechala těžební politiku beze změny a uvedla, že řádné zasedání jejích členů se uskuteční až v červnu.
Saúdskoarabské ministerstvo energetiky uvedlo, že od května do konce letošního roku sníží těžbu o 500 000 barelů denně. SAE nově sníží těžbu o 144 000 barelů denně, Kuvajt o 128 000 barelů denně a Irák o 211 000 barelů denně. Alžírsko uvedlo, že sníží produkci o 48 000 barelů denně a Omán o 40 000 barelů denně. Těžba Kazachstánu má klesnout o 78 000 barelů denně.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak potvrdil, že Moskva prodlouží dobrovolné snížení o 500 000 barelů denně do konce roku 2023. Moskva oznámila snížení těžby v únoru po zavedení cenového stropu na svoji ropu západními zeměmi. Po tomto jednostranném kroku Ruska představitelé USA uváděli, že jeho spojenectví s ostatními členy OPEC slábne. Rozhodnutí ale ukazuje, že spolupráce je stále silná.
Cena severomořské ropy Brent v březnu klesla o pět procent a americké lehké ropy WTI o dvě procenta. Oba kontrakty zaznamenaly nejvyšší měsíční pokles od listopadu. Cena ropy Brent se v březnu kvůli krachu velkých bank propadla až na nejnižší hodnotu od roku 2021, později část ztrát smazala a uzavřela měsíc těsně pod 80 dolary za barel. Ještě na začátku října, tedy před oznámením snížení těžby skupinou OPEC+, se prodávala za zhruba 95 USD za barel.
(ČTK)
