Podle odhadu MMF má růst ve vyspělých evropských ekonomikách, hlavně v eurozóně, letos zpomalit na 2,3 procenta z 2,4 procenta loni. V roce 2019 dále klesne na dvě procenta. Stejné zpomalení čeká i Evropská komise.
„Uprostřed dobrých časů však snahy o fiskální změny a strukturální reformy ochabují,“ uvedl MMF. „Vzhledem k tomu, že ekonomický výhled se v krátkodobém výhledu bude nadále zlepšovat, ale ve střednědobém horizontu je méně optimistický, politici by měli využít tento okamžik k obnovení prostoru pro fiskální manévry a prosadit reformy, které podpoří růstový potenciál,“ dodal fond.
Stabilizace rozpočtu a snížení dluhu
Navzdory celkovému silnému růstu je však výkon některých největších ekonomik eurozóny, jako Francie, Itálie, Španělska, slabý na to, aby se zemím dařilo snižovat jejich rozpočtové deficity. Jiné země, jako Belgie, pak schodek zvyšují. Politici by se měli snažit, aby se rozpočty jejich zemí dostaly do rovnováhy v příštích několika letech, doporučil MMF. Stabilizace rozpočtu a snížení dluhu by také pomohly ekonomikám lépe se vyrovnat s tlakem na růst výdajů na penze a zdravotní péči.
Silný ekonomický růst podle MMF poskytuje také příležitost k prohloubení integrace eurozóny, zvláště prostřednictvím dokončení bankovní unie, která má už jediný orgán dohledu nad bankami v eurozóně a jediný orgán pro řešení problémů, stále jí však chybí společný systém pojištění vkladů.
Centrální fiskální kapacita
Protože Británie, velké finanční centrum, v březnu 2019 opustí EU, měla by unie urychlit vytvoření unie kapitálových trhů, aby se rozšířily možnosti financování malých a středně velkých firem, harmonizovaly zákony o insolventnosti a ochránila se práva zahraničních investorů.
MMF rovněž podpořil myšlenku vytvoření peněžních rezerv pro 19 zemí, které používají euro. Tyto rezervy by pomohly ochránit ekonomiky před krizí. MMF nazývá tento fond centrální fiskální kapacita (CFC) a měl by podle něj fungovat na základě půjček, ne trvalých převodů, napsala agentura Reuters.
(ČTK)
