Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta. S prognózou novináře na tiskové konferenci seznámil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta, což je o polovinu procentního bodu pod dřívějším odhadem. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos i příští rok komise se shodnými růstovými údaji jako pro celou unii.
Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů koronavirové krize a ekonomové původně očekávali, že se jí letos podaří dosáhnout stabilního růstu.
„Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle,“ prohlásil dnes eurokomisař Gentiloni.
Hospodářství EU podle něj naproti tomu může těžit ze silného loňského oživení, relativně nízké nezaměstnanosti a také očekávaných pozitivních dopadů investic z mimořádného fondu obnovy.
Gentiloni podotkl, že prognóza je do značné míry nejistá kvůli těžko předpovídatelnému vývoji ruské agrese vůči sousední zemi. Otazník je zvláště nad cenami energií, neboť evropský blok se snaží kvůli počínání Moskvy snažit závislosti na ruské ropě a plynu. V Bruselu dnes o možném embargu na dovoz ruské ropy už po několikáté jednají zástupci členských zemí bloku.
(ČTK)
