Rusko se v důsledku svého loňského útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Cena ropy Urals byla minulý měsíc téměř o polovinu nižší než loni v březnu, kdy činila 89,05 dolaru za barel. Klesla rovněž ve srovnání s letošním únorem, kdy činila 49,56 dolaru za barel.
Evropská unie spolu se skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 a s Austrálií od loňského 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Od 5. února vstoupily v platnost i cenové stropy na ruské ropné produkty.
Evropská unie také zavedla embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů. Rusko se proto snaží přesměrovávat vývoz ropy do jiných zemí, například do Indie a Číny, kde tuto surovinu prodává s výraznými slevami.
Rusko je součástí skupiny předních těžařů OPEC+. Osm členů skupiny v neděli oznámilo, že do konce roku omezí těžbu o dalších 1,16 milionu barelů denně. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prakticky ve stejnou dobu uvedl, že Rusko prodlouží do konce roku dříve ohlášené omezení těžby o 500.000 barelů denně.
Ceny ropy na světových trzích dnes na tato oznámení reagovaly prudkým růstem, cena Brentu se tak vyšplhala až nad 86 dolarů za barel. Průměrná únorová cena Brentu přitom podle propočtů agentury Reuters činila 78,43 dolaru za barel.
Nejmenovaný představitel indického rafinérského průmyslu agentuře Reuters řekl, že v důsledku zdražování Brentu by se cena ruské ropy mohla dostat nad limit 60 dolarů stanovený západními zeměmi. Vyšší ceny a nižší dodávky ropy z Blízkého východu by podle něj mohly přimět Čínu a Indii k větším nákupům ruské ropy.
(ČTK)
