Rozhodnutí centrální banky přichází po nedávném oslabení kurzu rublu, za kterým byly obavy ze sankcí. Zvýšení základní sazby je také v souladu s rozhodnutím centrálních bank v Brazílii a Turecku, které tento týden výrazně zvýšily sazby.
Ruský rubl tento týden oslabil po zprávách, podle nichž americký prezident Joe Biden řekl, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin „zaplatí“ za snahy zasahovat do amerických prezidentských voleb z loňského roku. Kreml obvinění odmítá a Putin pak nabídl Bidenovi rozhovor v přímém přenosu. Bílý dům na to zatím nereagoval.
Centrální banka očekává, že inflace se vrátí ke stanovenému čtyřprocentnímu cíli až v první polovině příštího roku, což by bylo později, než se čekalo. V polovině března činila inflace v Rusku 5,8 procenta, avšak banka očekává, že tempo růstu inflace brzy zpomalí.
Ruská centrální banka loni úrokové sazby snižovala, naposledy v červenci. Ekonomiku silně zasáhl propad cen ropy, což je hlavní vývozní komodita, výnosy z jejíhož prodeje plní státní pokladnu. Ekonomiku také nepříznivě ovlivnila koronavirová pandemie, letos je ale hospodářství už na cestě k zotavení.
Nízké úrokové sazby podporují ekonomiku díky nabídce levných úvěrů. Mohou ale také vyvolat inflaci a učinit rubl zranitelnější vůči externím šokům.
(ČTK)
