Centrální banka ale ponechává otevřenou možnost zvýšení úroků, pokud si to vyžádá situace. Sleduje zejména inflaci, která v dubnu klesla pod 2,6 procenta. Loni se krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu přechodně dostala nad 20 procent, což centrální banku donutilo skokově více než zdvojnásobit základní úrok na 20 procent, aby zbrzdila odliv kapitálu ze země. Brzy ale začala úroky zvolna snižovat.
Na rozhodnutí Moskvy poslat na Ukrajinu tisíce vojáků zareagovaly západní státy sérií diplomatických a ekonomických sankcí. Jejich cílem bylo co nejvíce ochromit ruské hospodářství, a tím prezidentovi Vladimiru Putinovi zkomplikovat financování válečného tažení.
Ačkoliv nyní je míra inflace v Rusku pod 2,6 procenta, centrální banka očekává, že v nadcházejících měsících se zvýší. Odhad inflace na konci letošního roku ale snížila o půl procentního bodu z původně předpokládaných pěti až sedmi procent.
„Vzhledem k postupnému zvyšování inflačních tlaků bankovní rada centrální banky na svých nadcházejících zasedáních zváží nezbytnost zvýšit základní sazbu ve snaze stabilizovat inflaci v roce 2024 a dalších letech blízko čtyř procent,“ uvedla ruská měnová autorita.
Analytici v anketě agentury Reuters s ponecháním základní sazby na 7,50 procenta počítali. Předpovídali také, že centrální banka signalizuje připravenost zvýšit sazby později v tomto roce, pokud to bude nutné.
(ČTK)
