Zlato (oz) / USD
1 866,75
0,31 %
Zlato (oz) / CZK
43 391,56
0,10 %
EUR / USD
1,17
0,43 %
USD / CZK
23,24
0,41 %
Světová ekonomika
Putin zkorigoval ruské cíle, škrtl průnik mezi největší ekonomiky

Ruský prezident Vladimir Putin včera svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik. Cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu pak Putin přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média. Putinův mluvčí řekl, že cíle bylo nutné korigovat kvůli nepříznivým okolnostem.

Oproti předchozímu výnosu Vladimira Putina mezi cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik. Foto: Wikimedia

„Ano, tento cíl chybí,“ řekl podle listu Vedomosti mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k dříve uváděnému cíli, že by se Rusko mělo dostat mezi největší světové ekonomiky. „Mezinárodní ekonomická konjunktura je skutečně naprosto nepříznivá. My si navzdory této konjunktuře klademe ambiciózní cíle, není ale pochyb o tom, že byla zapotřebí určitá korekce,“ prohlásil.

Ze stejného důvodu se podle mluvčího až na rok 2030 přesunulo dosažení cíle prodloužit délku života v Rusku na 78 let a snížit na polovinu míru chudoby.

„Některé z těchto cílů od začátku vypadaly příliš ambiciózně,“ upozornila ekonomka Sofija Doněcová ze společnosti Renaissance Capital. Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že ruská ekonomika v letošním roce kvůli negativním dopadům koronavirové krize klesne o 6,6 procenta. Globální ekonomika by se podle fondu měla snížit o 4,9 procenta.

„Nepříznivá ekonomická konjunktura ve světě zbrzdí rozvoj všech zemí světa bez výjimky,“ soudí Peskov. Na repliku jednoho z novinářů, že v takovém případě se zbrzdí i rozvoj pěti největších světových ekonomik, ale poznamenal, že není možný „tak lineární přístup“ k problému a že cíle by „měly být realistické a dosažitelné“.

Agentura Reuters s odvoláním na dokument ministerstva financí uvedla, že Rusko kvůli negativním hospodářským dopadům nízkých cen ropy a koronavirové krize uvažuje rovněž o snížení výdajů na armádu. V dokumentu se navrhuje pětiprocentní redukce těchto výdajů v letech 2021 až 2023. Jeho součástí je rovněž návrh na desetiprocentní snížení výdajů na soudní systém a na mzdy pro státní zaměstnance.

V loňském roce Rusko podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI zvýšilo výdaje na armádu o 4,5 procenta na 65,1 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu Kč). To odpovídalo 3,9 procenta hrubého domácího produktu země. Rusku loni z hlediska výdajů na armádu patřila čtvrtá příčka na světě.

(ČTK)