Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje vývoj v průmyslu i ve službách, za eurozónu podle předběžných údajů klesl na půlroční minimum 54,3 bodu z předchozích 56,2 bodu, kde byl v září. Analytici v anketě agentury Reuters čekali mírnější pokles. Pokud se ale index drží nad 50 body, znamená to růst aktivity, pokles pod 50 bodů by signalizoval její pokles.
Aktivita klesá i v dominantním sektoru služeb, na který stále doléhají opatření zavedená kvůli pandemii.
„Prudké říjnové zpomalení znamená, že eurozóna zahajuje čtvrté čtvrtletí s nejslabší růstovou dynamikou od dubna,“ poznamenal hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „Ačkoliv celkové tempo hospodářského růstu nyní zůstává nad dlouhodobým průměrem, zdá se, že z krátkodobého pohledu je zde riziko dalšího poklesu, neboť pandemie má na ekonomiky i nadále negativní dopady a dál zvyšuje i ceny,“ dodal.
Potíže v dodavatelských řetězcích způsobené pandemií, spolu s nedostatkem řidičů nákladních aut, přispěly k růstu indexu cen vstupů na 73,1 ze 70,9 bodu. To je zdaleka nejvyšší hodnota od začátku těchto měření v polovině roku 1998.
Dílčí index aktivity ve službách klesl na 54,7 ze zářijových 56,4 bodu a je nejníže od dubna. Aktivita v průmyslu si udržuje relativně svižné tempo, její index klesl pouze na 58,5 z předchozích 58,6 bodu, kde byl v září. Firmy nabíraly zaměstnance nejrychlejším tempem za posledních více než 14 let, index zaměstnanosti vystoupil na 56 bodů z 54,1 bodu v září.
V Německu tempo aktivity v podnikatelském sektoru zvolnilo o trochu více, souhrnný index tam klesl na 52 bodů ze zářijových 55,5 bodu a je nejníže za osm měsíců. Inflační tlaky způsobené problémy v dodavatelských řetězcích jsou tam nyní na rekordu.
(ČTK)
