Zlato (oz) / USD
2 349,77
1,38 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Podmínky ve zpracovatelském sektoru nejhorší od července 2016

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zhoršily na nejnižší úroveň od července 2016. Index PMI klesl pod hranici 50 bodů na 49,7 bodu. Informovala o tom dnes společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je přitom předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.

Hlavním důvodem zhoršení celkového zdraví sektoru byl další pokles objemu nových zakázek. V prosinci byl nejrychlejší za šest let. Foto: Wikipedie

Hlavním důvodem zhoršení celkového zdraví sektoru byl další pokles objemu nových zakázek. V prosinci byl nejrychlejší za šest let. Důvodem jsou podle firem problémy automobilového průmyslu a pokles poptávky.

„Prosincová data ukázala na zhoršení provozních podmínek poháněné poklesy objemů výroby i nových zakázek. Slabší zákaznická poptávka způsobila utlumení podnikatelské důvěry, dále poškozené pokračujícím napětím v obchodě a problémy v automobilovém sektoru,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jonesová.

Firmy v prosinci dále pozorovali i výrazný pokles exportních zakázek, který byl nejrychlejší za devět a půl roku a firmy jej spojují s obchodními válkami. Spolu se slabší poptávkou české firmy v prosinci zaznamenaly pokles výroby, a to poprvé od července 2016.

Podle statistik z automobilové výroby byl rok 2018 podle ekonomky Komerční banky Moniky Junicke úspěšný. „Předstihové indikátory však zatím ukazují, že se tento úspěch bude letos opakovat jen stěží. Stále to jsou ale především kapacitní limity, které nedovolí v roce 2019 výrazné zvýšení produkce,“ uvedla.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že v Německu se podmínky v průmyslu v prosinci dále zlepšovaly, ale nejpomalejším tempem za uplynulých 33 měsíců. Ve Francii se pak zase podmínky v průmyslu poprvé od září 2016 zhoršily.

Další vývoj průmyslové výroby v ČR tak bude podle Kovandy záviset do značné míry na vnějších faktorech jako je možná eskalace napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a EU. „Stále nelze vyloučit možnost, že by Trumpova administrativa zavedla cla na evropské automobilky. Evropské automobilky se přitom pořád potýkají s přechodem na nové homologační normy. Jejich situaci může dále zhoršit případný tvrdý brexit, tj. brexit bez dohody Londýna a Bruselu, který by ochromil poptávku po automobilech zejména na britských ostrovech,“ uvedl.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika