Stanovy schválené v papežském dokumentu byly zveřejněny včera. Papež František učinil z reformy vatikánské banky jednu ze svých priorit. Krátce po svém zvolení dokonce zvažoval, že banku zavře, nakonec se ale rozhodl, že bude pokračovat v reformách, které zahájil jeho předchůdce, papež Benedikt XVI.
Banka byla v minulosti zapletena do případů korupce, daňových úniků, zpronevěry, praní špinavých peněz a podvodů s nemovitostmi. Některé se týkaly nejvyšších představitelů a prelátů, což poškozovalo pověst Vatikánu.
Šéf mediálních služeb Vatikánu Andrea Tornielli označil nová pravidla za důležitý krok v procesu dodržování nejlepších mezinárodních standardů.
Stanovy zavádějí povinnost externího auditu. I když ten se v posledních letech uskutečnil, předchozí stanovy vydané v roce 1990 papežem Janem Pavlem II. požadovaly jen interní audity.
Peníze pro instituce a na charitu
Nová pravidla také zakazují zaměstnancům banky, z nichž téměř všichni nejsou duchovní, vykonávat jinou aktivitu či poradenství uvnitř i vně Vatikánu, a to ani zdarma.
Počet členů světské dozorčí rady, kterou tvoří mezinárodně známí finanční odborníci, se zvýší z pěti na sedm. To posílí úlohu rady a oslabí dozorčí komisi kardinálů, která i nadále bude mít pět členů.
Hlavní účel IOR definovaný ve stanovách zůstává podle vatikánského rozhlasu nezměněn. Tím je chránit a spravovat movitý i nemovitý majetek, který byl převeden nebo svěřen tomuto institutu fyzickými či právnickými osobami, a je určen k náboženským nebo dobročinným účelům.
Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti, její klienty tvoří instituce spojené s Vatikánem, řádová společenství nebo jiná církevní zařízení, zaměstnanci Vatikánu a akreditovaní diplomaté ve Vatikánu. Na konci loňského roku měla téměř 15.000 klientů.
(ČTK)
