Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.
Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.
Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.
OECD doporučila centrálním bankám, aby ponechaly měnovou politiku uvolněnou. Zároveň ale nabídla jasný návod, do jaké výše mohou tolerovat růst inflace.
Prognózu letošního růstu ekonomiky eurozóny OECD zvýšila o jeden procentní bod na 5,3 procenta. Odhad na příští rok posunula o 0,2 procentního bodu nahoru na 4,6 procenta.
OECD se vyjádřila i k aktuální debatě o dopadech případného krachu čínské developerské společnosti Evergrande na finanční trhy. Podle ní bude omezený.
„Myslíme si, že čínské úřady mají fiskální a měnovou kapacitu na utlumení šoku,“ uvedla podle agentury Reuters hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová. „Dopad by byl dosti omezený, zjevně kromě dopadu na některé vybrané společnosti,“ dodala.
(ČTK)
