Se zlepšením v případě růstu globální ekonomiky OECD počítá i na příští rok, kdy hospodářství podle nynější prognózy vykáže růst o 3,2 procenta. Před čtvrt rokem OECD počítala s tříprocentním růstem. Na ekonomiku mimo jiné dál nepříznivě působí ozbrojené konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni globální ekonomika vykázala růst o 3,1 procenta.
„Stále jsou znát dopady přísnějších měnových podmínek, hlavně na trzích bydlení a úvěrů. Globální aktivita se však ukazuje jako relativně odolná,“ uvádí ve své aktualizované zprávě OECD. „Inflace klesá rychleji, než se původně předpokládalo, a zlepšuje se důvěra v soukromém sektoru.“
Růst v letošním i příštím roce opět zajistí zejména Spojené státy. Těm OECD na letošní rok zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,6 procenta, zatímco v únoru jim prognózovala růst o 2,1 procenta. Výhled růstu na příští rok jim OECD proti únorové prognóze zvýšila o desetinu bodu na 1,8 procenta.
České republice OECD na letošek předpovídá růst HDP o 1,1 procenta, na příští rok o 2,4 procenta. Nejlépe si ze zemí V4 povede Polsko, jemuž OECD na letošní rok předpovídá růst o 2,9 procenta a na rok příští o 3,4 procenta. Slovensku i Maďarsku organizace na letošek prognózuje růst HDP shodně o 2,1 procenta, na příští rok pak Slovensku o 2,7 procenta a Maďarsku o 2,8 procenta.
Z vyspělých zemí bude zaostávat především Německo, jemuž OECD na letošek předpovídá růst o 0,2 procenta. Na příští rok tam organizace počítá se zrychlením tempa na 1,1 procenta. Celé eurozóně, kde je Německo klíčovou ekonomikou, pak OECD na letošek zlepšila výhled růstu na 0,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu více, než OECD čekala v únoru.
Číně OECD předpovídá na letošek růst o 4,9 procenta a na příští rok zpomalení tempa na 4,5 procenta. V případě Ruska organizace letos čeká růst HDP o 2,6 procenta a v příštím roce zpomalení na jedno procento.
OECD očekává, že Spojené státy začnou základní úrokové sazby snižovat od letošního třetího čtvrtletí. Základní úrok je tam nyní v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 23 let. OECD předpokládá, že americká centrální banka (Fed) základní sazbu do konce příštího roku sníží do pásma 3,75 až 4,00 procenta. V eurozóně OECD čeká začátek snižování také od třetího čtvrtletí a do konce příštího roku tam čeká pokles depozitní sazby Evropské centrální banky (ECB) ze současných čtyř na 2,5 procenta.
(ČTK)
