V České republice se loni vyrobilo 84,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny.
Ukončení spalování uhlí do roku 2033 je součástí programového prohlášení vlády, svoji strategii ukončení provozu uhelných elektráren má i ČEZ. „Podmínkou pro útlum uhlí je ovšem rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, ve kterém Česká republika zaostává – v EU již obnovitelné zdroje zajišťují 40 procent výroby elektřiny. Je zřejmé, že do té doby, než budou stabilizovány dodávky zemního plynu, který měl významnou část uhlí dočasně nahradit, bude spotřeba uhlí vyšší než v dosavadních útlumových scénářích,“ řekl ČTK Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Před pandemií koronaviru se podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně počítalo s tím, že východní státy postupně uhlí nahradí plynem, alespoň do doby, než se dostatečně vybudují obnovitelné zdroje. „No a nyní je téměř jasné, že pokud Evropa nezačne zásadním způsobem těžit svůj vlastní plyn, náhrada uhlí asi nepůjde přes plyn ani dočasně,“ uvedl Bartoň. Západní země podle něj přecházejí na obnovitelné zdroje rychleji.
Vedle zásadního průlomu v technologii baterií k uchování energie je tak podle Bartoně největší nadějí pro nahrazení uhlí větší integrování Česka do západní energetické soustavy. „Proti níž se dnes mnoho lidí vymezuje. Ohmův zákon je částečně proti, ale k alpským vodním elektrárnám to není příliš geograficky daleko,“ uvedl Bartoň.
Evropská unie podle něj vidí budoucnost nahrazování plynu zejména v tepelných čerpadlech, od kterých si slibuje, že zlevní tak, jak po velkých investicích v Číně zlevnila fotovoltaika. „Masivní nasazování tepelných čerpadel v příštích letech však v Evropě pravděpodobně povede spíše k jejich zdražení než zásadnímu zlevnění,“ dodal Bartoň.
V roce 2020 bylo hnědé uhlí v ČR mezi výrobními zdroji s 29 TWh vyrobené elektřiny na druhém místě za jádrem, z něhož se vyrobilo přes 30 TWh. V roce 2019 se ale naopak z hnědého uhlí vyrobilo o téměř pět terawatthodin elektřiny více než z jádra a opět bylo na prvním místě mezi výrobními zdroji.
Obnovitelné zdroje loni vyrobily v Česku 10,5 TWh elektřiny, zhruba o 250 GWh více než v roce 2020. Ze zemního plynu se vyrobilo sedm terawatthodin elektřiny, z černého uhlí téměř 2,8 TWh elektřiny.
(ČTK)
