Z Německa se již delší dobu ozývají stížnosti, že mimořádně uvolněná měnová politika ECB znemožňuje dosáhnout přiměřeného zhodnocení úspor, píše agentura Reuters.
ECB ve čtvrtek přikročila k dalšímu uvolnění měnové politiky, abOKy podpořila hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard Kč) měsíčně.
ECB se těmito kroky snaží snížit náklady na půjčky, uvolněná měnová politika však tlačí dolů také úroky na účtech u komerčních bank. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zatím nehrozí, že by komerční banky u vkladů zavedly záporné úroky. Člen představenstva německé centrální banky Joachim Wuermeling však považuje za možné, že komerční banky o takovém postupu začnou uvažovat.
Draghi je v čele ECB osm let, z funkce odejde na konci října. Vystřídá ho Christine Lagardeová, která nyní končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF).
(ČTK)
