Zlato (oz) / USD
1 231,84
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
27 161,38
0,00 %
EUR / USD
1,17
0,01 %
USD / CZK
22,05
0,00 %
Světová ekonomika
Největšímu světovému investorovi se o penězích nezdá

V Norsku sídlí finanční moc v šikmé mansardě. Když Yngve Slyngstad (55) vstane z křesla u psacího stolu, musí si dávat dobrý pozor, aby se neudeřil do hlavy. Největší investor světa úřaduje v místnosti menší a skromnější, než bývají kanceláře většiny filiálek českých bank. Přitom spravuje norský ropný fond, oficiálně zvaný Vládní penzijní fond – Statens pensjonsfond, do něhož jedna z nejbohatších zemí světa ukládá příjmy z ropy a zemního plynu. Loni poprvé hodnota jeho majetku překročila bilión eur (25,4 biliónu korun).

První barely z ložisek v Severním moři Norsko vytěžilo již v roce 1971. Foto: iStock

„Vím naprosto přesně, jak si vedeme. Ale byl bych mnohem raději, kdybyste se mě zeptali na totéž –  ale v bdělém stavu,“ odpovídá na dotaz reportéra týdeníku Focus, zda by dokázal vyčíslit přesnou sumu, kdyby ho v noci vzbudil. „A ještě jednu poznámku: o penězích se mi ještě nikdy nezdálo, to mi věřte,“ dodává. Cílem je zajistit finanční prostředky pro budoucí generace. Roční výnosy dostává k dispozici vláda v Oslo. V současnosti je to 2, 9 procenta fondu, což odpovídá takřka 30 miliardám eur (763 mld. korun).

Fond dvaapůlkrát převyšuje norské HDP, takže na každého Nora v průměru 200 tisíc eur (pět miliónů korun). „My Norové jsme skromní. Fond má nepochybně pro náš národ mimořádný význam. Máme za to, že ropa nenáleží jen jediné generaci. Lidem fond dodává jistotu –  a to není dneska málo,“ vysvětluje Slyngstad s tím, že první barely z ložisek v Severním moři vytěžilo Norsko v roce 1971. Pokud tempo vydrží, může počítat s dalšími padesáti roky.

Horizont třiceti let

Fond už vložil prostředky do více než devíti tisíc firem po celém světě. „Zaznamenali jsme úspěchy i nezdary. Časový horizont, v němž se pohybujeme, činí třicet let. I to je jeden z ukazatelů, na něž bereme ohled, když vyhodnocujeme položky našeho možného zájmu,“ vysvětluje bankéř.

Norové naprosto opomíjejí bitcoin i další kryptoměny. Ne dosti na tom –  vše nasvědčuje tomu, že napříště už nepotečou žádné prostředky do ropného a plynového průmyslu. „Konečné rozhodnutí v tomto ohledu padne na sklonku roku. Za pokrytectví to nepovažuji. Norové se stále hlasitěji domáhají ochrany přírody a životného prostředí. Uvědomují si důsledky klimatických změn a chtějí z nich vyvozovat morální odpovědnost,“ podotýká Slyngstad.

Ve srubu si přečetl Kanta

Přiznává, že pozice jeho zaměstnavatele na veřejnosti se změnila. V prvních deseti letech se fond snažil zůstat prakticky neviditelný a nakupoval výhradně malé podíly ve firmách. „Finanční krize 2008/2009 však rozdala převratně karty. Stali jsme se velkým investorem, který se v řadě podniků, a to i těch nejznámějších, podílí více než pěti procenty,“ doplňuje.

Slyngstad připouští, že si nikdy nekoupil los, protože pokud jde o peníze, vždy věděl, jak s nimi účelně naložit. Jakmile dokončil studia, toulal se čtyři roky po světě s rozpočtem čtyř eur (101, 7 korun) na den. Na šest měsíců se pak uchýlil do srubu a živil se rybařením a chlebem, který si napekl.

„Četl jsem tehdy německého filozofa Immanuela Kanta. Změnil mi život. Pokud to také uděláte, nebudou vás pak tolik trápit starosti o finance. Kant totiž považuje lidi za svéprávné občany, kteří se rozhodují podle svého rozumu. A každý může díky vlastním schopnostem uspět. A to není málo,“ uzavírá.

(plk)