Kategorii vzácných kovů tvoří 17 chemických prvků – lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, yterterium, lutetium, skandium a ytrium. Jsou to převážně prvky ze spodní části Mendělejevovy tabulky a vyskytují se v malých koncentracích v zemi. Jejich těžba a zpracování jsou náročné a finančně nákladné.
Používají se při výrobě široké škály produktů od spotřební elektroniky po vojenská zařízení. Některé z nich jsou důležité například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofor, což je látka schopná pohlcovat energii a následně ji vyzařovat ve formě světla.
Jiné zase hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy, při výrobě systémů na výrobu energií z obnovitelných zdrojů, při výrobě zařízení pro noční vidění či pro naváděcí systémy raket a systémy protiraketové obrany.
Největším vývozcem je Čína
Čína je dlouhodobě i největším vývozcem vzácných kovů a v loňském roce se překvapivě stala i jejich největším dovozcem. V roce 2018 dovezla podle údajů výzkumné firmy Adamas Intelligence 41.400 tun vzácných kovů, což bylo o 167 procent více než v předchozím roce. K vysokému růstu přispěl zásah proti nelegální produkci, který snížil domácí těžbu. Dovoz se uskutečnil primárně ve formě minerálních a chemických koncentrátů z Barmy a USA. Vývoz z Číny se pak meziročně zvýšil o čtyři procenta na více než 53.000 tun.
Čína se v letech 2014 až 2017 na celkovém dovozu vzácných kovů do USA podílela zhruba 80 procenty. Spojené státy, které jsou hlavním trhem pro vzácné kovy z Číny, loni poslaly do této asijské země rudy bohaté na lanthan, používaný při zpracování ropy, a poté kupovaly z Číny zpět oxidy a chemikálie. Washington také loni v rámci obchodního sporu mezi oběma zeměmi navrhl zavést cla na dovoz vzácných kovů z Číny, pak ale své rozhodnutí změnil.
Zbraň v obchodní válce
Vzácné kovy používají například americké zbrojní firmy Raytheon, Lockheed Martin či britská zbrojovka BAE Systems do svých naváděcích systémů raket a senzorů. Americká technologická společnost Apple je zase využívá v reproduktorech, kamerách a technologiích způsobujících haptickou odezvu.
USA a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, nyní proti sobě vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují nová cla. Washington navíc tento měsíc zařadil čínskou společnost Huawei na černou listinu, takže americké podniky nyní potřebují zvláštní povolení, aby jí mohly dodávat své produkty. Hodnota akcií čínských firem na zpracování vzácných kovů se prudce zvýšila po květnové návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v jednom ze závodů na jihu země. Vyrojily se přitom spekulace, že Čína může svého dominantního postavení producenta a vývozce těchto kovů využít jako silnou zbraň v obchodní válce s USA.
Vzácné kovy již hrály důležitou roli při diplomatické roztržce mezi Čínou a Japonskem v roce 2010, kterou způsobila kolize japonské hlídkové lodi a čínské rybářské lodi ve sporných vodách u jižních japonských ostrovů. Japonci zadrželi kapitána čínské lodi a Čína poté přerušila diplomatické schůzky na vysoké úrovni a bez oficiálního vyhlášení pozastavila vývoz vzácných kovů do Japonska, které patří k jejich hlavním odběratelům.
(ČTK)
