Francouzské jaderné reaktory brzdí technické problémy a letní údržba. Sucho se zase negativně odráží na výkonu francouzských vodních elektráren. Paříž proto kupuje elektřinu od sousedních zemí.
„Ve Francii je v provozu pouze polovina reaktorů,“ upozornil německý státní tajemník pro hospodářství a klima Patrick Graichen. „Francie nakupuje jinde, i když je energie drahá,“ dodal a zmínil přitom Německo a Itálii. Na Francii a Německo připadají dvě třetiny spotřeby elektřiny v západní Evropě, napsala agentura Reuters.
Cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku uzavřela na rekordních 709 eurech (přes 17 480 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva týdny si připsala kolem 50 procent.
Na další rekord se vyšplhaly i ceny plynu v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla o 8,1 procenta a zakončila obchodování na 290,91 eura (přes 7170 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem se ještě pohybovala pod 27 eury za MWh.
„Plyn je (pro výrobu elektřiny) stále potřeba, a to ve zvýšené míře, protože produkce vodní a jaderné energie je tak nízká,“ konstatoval analytik společnosti Rystad Fabian Ronningen.
Ceny energií již od minulého měsíce prudce rostou. Ruský plynárenský gigant Gazprom, který ovládá Moskva, po údržbě plně neobnovil provoz plynovodu Nord Stream 1, jenž je hlavní trasou pro ruský plyn do Evropy. Omezení dodávek Rusko , které už půl roku útočí na sousední Ukrajinu, vysvětluje technickými problémy. To evropské státy odmítají a například Berlín hovoří o mocenské hře.
V pátek Gazprom oznámil, že na konci srpna opět na tři dny zastaví dodávky zemního plynu do Evropy. „Trh předjímá možnost, že se Nord Stream 1 nerozběhne a zůstane na nule,“ řekl Graichen.
(ČTK)
