Zlato (oz) / USD
1 754,50
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
37 943,93
0,00 %
EUR / USD
1,17
0,00 %
USD / CZK
21,63
0,00 %
Světová ekonomika
MMF zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok na 4,9 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok na 4,9 procenta, zatímco dosud čekal růst o půl procentního bodu nižší. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. Fond ale varoval, že ekonomika se zotavuje nerovnoměrně, což je podle něj důsledek slabého postupu očkování proti covidu-19 v některých zemích.

Výhled na letošní rok měnový fond ponechal beze změn a nadále počítá s šestiprocentním růstem, který do značné míry jen smazává loňský rekordní propad způsobený pandemií. Foto: iStock

„Přístup k vakcínám se ukázal jako hlavní linie zlomu, podél které se zotavení globální ekonomiky dělí na dvě části: na země, které se ještě letos mohou těšit na další normalizaci aktivit, a na ty, které se budou nadále setkávat s opakovanými případy infekce a rostoucím počtem úmrtí. Zotavení ale není jisté ani v zemích, kde je výskyt infekce nyní velmi nízký, jestliže virus bude přetrvávat jinde,“ uvedl měnový fond.

Do první skupiny zemí patří podle fondu téměř všechny vyspělé ekonomiky. Naopak výhled pro velkou část rozvojových a mladých tržních ekonomik je proti dubnu horší.

Výhled pro Českou republiku aktualizace neobsahuje. V jarní prognóze měnový fond uvedl, že česká ekonomika letos vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta a v příštím roce o 4,3 procenta. Evropská komise (EK) na začátku července předpověděla českému hospodářství na letošek růst o 3,9 procenta a na příští rok o 4,5 procenta. České ministerstvo financí odhaduje letošní růst ekonomiky na tři procenta, Česká národní banka (ČNB) na 1,2 procenta.

Vyšší inflace z posledních měsíců, která se objevila zejména ve Spojených státech a některých dalších vyspělých zemích, je podle měnového fondu z valné části reakcí na uvolnění protiepidemických opatření. V příštím roce by se tak měla vrátit na úrovně před pandemií. Vyšší inflace i v příštím roce podle fondu přetrvá v některých rozvojových zemích, kde má vliv tlak na růst cen potravin a také snaha dovozců promítnout do nákladů vyšší ceny ropy.

Měnový fond varoval, že pokud by inflace zůstala delší dobu vysoko, mohla by americká centrální banka (Fed) a s ní i centrální banky dalších vyspělých zemí přehodnotit svou měnovou politiku. Preventivní zpřísnění jejich měnové politiky by pak nepříznivě zasáhlo růst mladých tržních ekonomik, a to hned dvakrát – jednou kvůli odlivu kapitálu a podruhé kvůli přísnějším finančním podmínkám.

Hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová na tiskové konferenci po zveřejnění výhledu řekla, že vysoká inflace je především záležitost Spojených států. V některých odvětvích se kvůli vysoké inflaci zvyšuje tlak na růst mezd, neplatí to ale obecně.

„Déletrvající problémy v dodavatelských řetězcích a prudký růst cen bydlení jsou jedny z faktorů, které mohou vést k trvale vyšší inflaci,“ uvedla Gopinathová.

Výrazné riziko představuje i snížení objemu financí, s nimiž Spojené státy počítají na infrastrukturu a sociální výdaje. O podobu tohoto programu se stále přou republikáni a demokraté v Kongresu. MMF odhaduje, že navrhované výdaje zvýší růst americké ekonomiky letos o 0,3 procentního bodu a příští rok o 1,1 procentního bodu.

Většinu doporučení ponechal MMF beze změn. Vlády by podle něj měly upřednostnit výdaje na zdravotní péči, především na očkování, dále na podporu chudších domácností a zranitelnějších firem, a také více investovat do vzdělání, školení a do projektů, které zvýší produktivitu. Urychlit by podle fondu měly i přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Výrazně lépe si proti jarnímu výhledu povedou zejména Spojené státy, kterým fond zlepšil výhled růstu HDP na letošní rok na sedm procent z původního odhadu 6,4 procenta. Příznivější výhled má fond například i pro Mexiko, naopak Indie a Čína porostou proti jarnímu výhledu pomaleji, i tak ale bude tempo jejich růstu proti jiným zemím nadprůměrné.

Růst HDP ve vybraných zemích a regionech světa:

ZEMĚ/OBLAST 2019 2020 2021* 2022*
Svět 2,8 -3,2 6,0 (6,0) 4,9 (4,4)
Vyspělé země 1,6 -4,6 5,6 (5,1) 4,4 (3,6)
USA 2,2 -3,5 7,0 (6,4) 4,9 (3,5)
Eurozóna 1,3 -6,5 4,6 (4,4) 4,3 (3,8)
Německo 0,6 -4,8 3,6 (3,6) 4,1 (3,4)
Francie 1,8 -8,0 5,8 (5,8) 4,2 (4,2)
Itálie 0,3 -8,9 4,9 (4,2) 4,2 (3,6)
Španělsko 2,0 -10,8 6,2 (6,4) 5,8 (4,7)
Japonsko 0,0 -4,7 2,8 (3,3) 3,0 (2,5)
Velká Británie 1,4 -9,8 7,0 (5,3) 4,8 (5,1)
Kanada 1,9 -5,3 6,3 (5,0) 4,5 (4,7)
Mladé trhy a rozvojové země 3,7 -2,1 6,3 (6,7) 5,2 (5,0)
Čína 6,0 2,3 8,1 (8,4) 5,7 (5,6)
Indie 4,0 -7,3 9,5 (12,5) 8,5 (6,9)
Mladé trhy v Evropě 2,5 -2,0 4,9 (4,4) 3,6 (3,9)
Rusko 2,0 -3,0 4,4 (3,8) 3,1 (3,8)
Latinská Amerika a Karibik 0,1 -7,0 5,8 (4,6) 3,2 (3,1)
Brazílie 1,4 -4,1 5,3 (3,7) 1,9 (2,6)
Mexiko -0,2 -8,3 6,3 (5,0) 4,2 (3,0)
Blízký východ a Střední Asie 1,4 -2,6 4,0 (3,7) 3,7 (3,8)
Saúdská Arábie 0,3 -4,1 2,4 (2,9) 4,8 (4,0)
Subsaharská Afrika 3,2 -1,8 3,4 (3,4) 4,1 (4,0)

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Údaje v procentech, v závorkách předchozí prognóza z dubna

* prognóza

(ČTK)