„Rizika a překážky pro vyvážené globální oživení se staly zřetelnějšími,“ uvedla Georgievová. Oživení světové ekonomiky v poslední době brzdí vzestup počtu případů nákazy koronavirem v řadě částí světa a výpadky v dodavatelských řetězcích, které přispívají také k růstu inflace. Šéfka MMF varovala, že vysoká inflace by mohla přimět centrální banky k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, což by mohlo vést k dalšímu zpomalení hospodářského růstu.
Georgievová upozornila, že Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, zůstávají důležitými motory hospodářského růstu. Poukázala rovněž na příznivý vývoj v Evropě. „Naproti tomu v řadě jiných zemí se hospodářský růst dál zhoršuje, brzdí ho malý přístup k vakcínám (proti covidu-19) a omezená politická opatření,“ dodala.
MMF podle Georgievové předpokládá, že vyspělé ekonomiky se vrátí na úrovně z období před pandemií již v příštím roce, zatímco většina rozvíjejících se ekonomik bude k plnému oživení potřebovat „mnohem více let“. Georgievová rovněž vyzvala bohaté země, aby zvýšily dodávky vakcín proti covidu-19 do rozvíjejících se zemí a odstraňovaly obchodní bariéry.
V reakci na otázku ohledně rostoucího zadlužení v Evropě šéfka MMF uvedla, že zlepšující se stav ekonomiky poskytuje tomuto kontinentu prostor, aby se dokázal vyhnout nové dluhové krizi. Upozornila však, že evropské země nyní musí pečlivě připravit plány na přechod ke konsolidaci veřejných financí, aby smazaly zvýšenou dluhovou zátěž vyvolanou pandemií, aniž by musely přikročit k „brutálním“ škrtům ve výdajích na vzdělávání či zdravotní péči.
(ČTK)
