„CBDC by neměly být roztříštěnými národními návrhy. Pro efektivnější a spravedlivější transakce potřebujeme systémy, které propojují jednotlivé země: potřebujeme interoperabilitu,“ uvedla Georgievová na konferenci v Maroku. „Z tohoto důvodu MMF pracuje na konceptu globální platformy CBDC,“ dodala.
MMF chce, aby se centrální banky dohodly na společném regulačním rámci pro digitální měny, který by umožnil globální interoperabilitu, což je schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby a dosáhnout vzájemné součinnosti. Pokud by se na společné platformě nedohodly, vzniklo by vakuum, které by pravděpodobně zaplnily kryptoměny, upozornila Georgievová.
Rozdíl mezi CBDC a kryptoměnami je ten, že CBDC má pod kontrolou centrální banka, zatímco kryptoměny jsou téměř vždy decentralizované. To znamená, že jsou navržené tak, aby je nikdo nemohl kontrolovat.
Možnost CBDC nyní zkoumá 114 centrálních bank. Zhruba deset z nich už podle Georgievové je téměř u cíle. Pokud ale země vyvíjejí CBDC jen pro domácí použití, nejsou dodatečně využívány jejich kapacity.
CBDC by podle šéfky měnového fondu mohly také podpořit finanční začlenění a zlevnit převody peněz. Průměrné náklady na převod peněz činí 6,3 procenta, ročně to je zhruba 44 miliard USD (957,4 miliardy Kč).
Georgievová ale podle agentury Reuters zdůraznila, že CBDC by měly být podloženy aktivy. Dodala, že kryptoměny jsou investiční příležitostí, pokud jsou podloženy aktivy, ale pokud nejsou, je to spekulativní investice.
(ČTK)
