V příštím roce se tak dál prohloubí jedna z nejhorších hyperinflačních krizí v moderní historii. MMF už dříve přirovnal současný stav ve Venezuele ke krizi v Německu v roce 1923 či v Zimbabwe před deseti lety.
Venezuelská ekonomika klesá od propadu cen ropy v roce 2014. V zemi je nedostatek potravin, léků a dalšího základního zboží.
MMF také potvrdil předchozí odhad, podle něhož venezuelská ekonomika v letošním roce klesne o 18 procent. Na příští rok měnový fond očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o pět procent.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro škrtl v srpnu pět nul na bankovkách a zvýšil třicetinásobně minimální mzdu ve snaze stabilizovat ceny. Inflace však v září pokračovala v prudkém růstu. Opozice uvádí, že ceny rostly o čtyři procenta denně a v celoročním přepočtu inflace činila 488.865 procent.
Měnový fond ale varoval, že jeho odhad pro Venezuelu by měl být hodnocen velmi opatrně, protože k dispozici není dostatek oficiálních ekonomických údajů. Centrální banka zhruba před třemi lety přestala zveřejňovat ekonomické ukazatele a jediným zdrojem informací se stali opoziční zákonodárci, upozorňuje agentura Reuters.
Madurova vláda měnový fond odmítá a tvrdí, že je jen figurkou Washingtonu. Podle Madura je Venezuela obětí ekonomické války vedené opozicí za pomoci Washingtonu. Opoziční kritici uvádějí, že problémy v zemi jsou výsledkem špatných politických rozhodnutí, včetně nekontrolovaného tisku nových peněz a kontroly nad devizami a cenami.
(ČTK)
