Spotřebitelské ceny v červnu proti předchozímu měsíci poprvé za čtyři roky klesly, a to o 0,1 procenta, což posílilo spekulace, že by Fed mohl sazby snížit už v září, a ne v prosinci, jak se dosud předpokládalo.
„Podporujeme opatrný a na datech založený přístup Fedu. Očekáváme, že bude schopen snížit sazby ještě v tomto roce, a toto hodnocení platí i nadále,“ řekla Kozacková.
Podle Kozackové navíc hýbání s úrokovými sazbami není jediné opatření, na které by se měly Spojené státy zaměřit. „Rozpočtový deficit je velmi vysoký. Protože je ekonomika dostatečně silná, je nejvyšší čas učinit kroky k jednoznačnému snížení poměru zadlužení k hrubému domácímu produktu (HDP). A to bude vyžadovat široký soubor opatření ve fiskální politice,“ dodala.
MMF aktuálně odhaduje, že čisté úrokové platby z federálního dluhu USA dosáhnou v tomto fiskálním roce, což je do konce září, 3,2 procenta HDP. To je více než 2,4 procenta ve fiskálním roce 2023. Tento poměr „zůstane zvýšený i ve střednědobém horizontu“ kvůli vyšším deficitům a úrovni dluhu, doplnila Kozacková.
Předseda Fedu Jerome Powell tento týden v Senátu zdůraznil, že inflace není jediným rizikem, kterému centrální bankéři čelí. Obává se rizik pro trh práce a ekonomiku, pokud by sazby zůstaly příliš dlouho na vysoké úrovni. Snížení sazeb příliš pozdě nebo příliš málo by podle něj mohlo oslabit ekonomickou aktivitu a zaměstnanost.
V minulosti Powell a další centrální bankéři opakovaně zdůrazňovali, že díky silné ekonomice a nízké nezaměstnanosti mohou být při snižování úroků trpěliví a vyčkat, až bude inflace skutečně pod kontrolou. Někteří představitelé Fedu naznačovali, že by snížení úroků mohlo přijít až v prosinci. S pozitivními ekonomickými daty ale sílí hlasy, že by k tomuto kroku mohli přikročit už v září.
(ČTK)
