Míra inflace se v minulém měsíci dostala nejníže od září 2021. Podle ekonomů to bylo dáno vysokou loňskou srovnávací základnou. Loni v říjnu se totiž spotřebitelské ceny vyšplhaly na nejvyšší úroveň toho roku, a to na 16,8 procenta.
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny letos v říjnu vzrostly o 0,3 procenta, zatímco v září o 0,4 procenta klesly. Analytici říjnový růst odhadovali na 0,2 procenta.
K poklesu cen přispělo i další snižování cen pohonných hmot. Zpomalil růst cen potravin, a to na 7,6 procenta z 10,1 procenta v září, a pomaleji zdražovaly i energie.
„V listopadu a prosinci letošního roku ale už nebude loňská srovnávací základna tak příznivá (inflace začala koncem roku 2022 klesat), proto je nepravděpodobné, že by inflační hodnoty šly ještě níže. Spíše je potřeba počítat se scénářem jejich návratu na mírně vyšší úrovně,“ napsali ekonomové společnosti Bank Pocztowy.Také podle ekonomů Alior Bank byl říjnový inflační údaj pravděpodobně letos nejnižší. Očekávají, že se indikátor v listopadu a prosinci mírně zvýší a rok zakončí kolem sedmi procent.
Polská centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Letos v září začala úroky snižovat. Základní sazbu nejprve zredukovala o 0,75 procentního bodu a v říjnu ji snížila o čtvrt procentního bodu. Minulý týden ponechala sazbu beze změny na 5,75 procenta, přestože analytici očekávali snížení o další čtvrtinu procentního bodu.
V České republice míra inflace v říjnu zrychlila na 8,5 procenta, proti září se zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace však ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Česká národní banka (ČNB) ponechala na začátku listopadu svou základní úrokovou sazbu beze změny na sedmi procentech, kde ji drží od loňského června.
(ČTK)
