Inflace v eurozóně ve druhém pololetí loňského roku převážně klesala, v listopadu byla nejníže od léta 2021. Prosincový vzestup je v souladu s odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters čekali zrychlení inflace na tři procenta. Za vyšší inflací jsou podle expertů hlavně technické faktory, jako je například ukončení některých vládních dotací ke konci roku.
Rychlý odhad neobsahuje informace i za ostatní země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. V České republice byla o měsíc dříve, tedy v listopadu, podle Eurostatu inflace na osmi procentech a byla nejvyšší v celé EU.
Ekonomové upozorňují, že návrat k rychlejší inflaci by mohl způsobit, že Evropská centrální banka (ECB) ještě vyčká, než přistoupí ke snižování základních úrokových sazeb. Zejména investoři a podnikatelé na ECB tlačí, aby začala sazby urychleně snižovat, protože evropské hospodářství skomírá. Základní úrok v eurozóně je teď na 4,50 procenta.
Podle expertů se ale zdá, že údaje za prosinec potvrzují názor ECB, podle které inflace dosáhla svého dna v listopadu a nyní se ustálí v rozmezí 2,5 až 3,0 procenta. To je ale stále výrazně nad dvouprocentním cílem banky. S dalším zpomalením inflace se počítá v příštím roce. Nadějně vypadá základní inflace, která nezahrnuje potraviny a energie. Ta klesla na 3,4 z listopadové hodnoty 3,6 procenta, což naznačuje, že cenové tlaky slábnou, byť celkové číslo za prosinec se zvýšilo.
Eurostat na základě prvotních informací o prosincovém vývoji cen očekává, že složkou s nejvyšší inflací byla kategorie potraviny, alkohol a tabák, kde úřad očekává inflaci 6,1 procenta. Bude to ale zmírnění proti listopadu, kdy meziroční vzestup cen v této kategorii činil 6,9 procenta. Služby v prosinci meziročně zdražily o čtyři procenta, což je stejné tempo jako v listopadu. Nadále zlevňují energie, meziročně o 6,7 procenta.
Meziměsíčně, tedy z listopadu na prosinec, spotřebitelské ceny v eurozóně vzrostly o 0,2 procenta. Ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák zůstaly beze změn, služby zdražily o 0,7 procenta, ceny energií naopak za měsíc o 1,5 procenta klesly.
Roční míra inflace v zemích eurozóny – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| prosinec 2022 | červenec 2023 | srpen 2023 | září 2023 | říjen 2023 | listopad 2023 | prosinec 2023 | |
| Eurozóna | 9,2 | 5,3 | 5,2 | 4,3 | 2,9 | 2,4 | 2,9* |
| Belgie | 10,2 | 1,7 | 2,4 | 0,7 | -1,7 | -0,8 | 0,5* |
| Estonsko | 17,5 | 6,2 | 4,3 | 3,9 | 5,0 | 4,1 | 4,3* |
| Finsko | 8,8 | 4,2 | 3,1 | 3,0 | 2,4 | 0,7 | 1,6* |
| Francie | 6,7 | 5,1 | 5,7 | 5,7 | 4,5 | 3,9 | 4,1* |
| Chorvatsko | 12,7 | 8,0 | 8,4 | 7,4 | 6,7 | 5,5 | 5,4* |
| Irsko | 8,2 | 4,6 | 4,9 | 5,0 | 3,6 | 2,5 | 3,2* |
| Itálie | 12,3 | 6,3 | 5,5 | 5,6 | 1,8 | 0,6 | 0,5* |
| Kypr | 7,6 | 2,4 | 3,1 | 4,3 | 3,6 | 2,4 | 1,9* |
| Litva | 20,0 | 7,2 | 6,4 | 4,1 | 3,1 | 2,3 | 1,6* |
| Lotyšsko | 20,7 | 6,6 | 5,6 | 3,6 | 2,3 | 1,1 | 0,9* |
| Lucembursko | 6,2 | 2,0 | 3,5 | 3,4 | 2,1 | 2,1 | 3,2* |
| Malta | 7,3 | 5,6 | 5,0 | 4,9 | 4,2 | 3,9 | 3,6* |
| Německo | 9,6 | 6,5 | 6,4 | 4,3 | 3,0 | 2,3 | 3,8* |
| Nizozemsko | 11,0 | 5,3 | 3,4 | -0,3 | -1,0 | 1,4 | 1,0* |
| Portugalsko | 9,8 | 4,3 | 5,3 | 4,8 | 3,2 | 2,2 | 1,8* |
| Rakousko | 10,5 | 7,0 | 7,5 | 5,8 | 4,9 | 4,9 | 5,7* |
| Řecko | 7,6 | 3,5 | 3,5 | 2,4 | 3,8 | 2,9 | 3,7* |
| Slovensko | 15,0 | 10,3 | 9,6 | 9,0 | 7,8 | 6,9 | 6,6* |
| Slovinsko | 10,8 | 5,7 | 6,1 | 7,1 | 6,6 | 4,5 | 3,8* |
| Španělsko | 5,5 | 2,1 | 2,4 | 3,3 | 3,5 | 3,3 | 3,3* |
* odhad
Zdroj: Eurostat
(ČTK)
