V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 3,82 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,84 bodu), služby (+1,76 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,63 bodu). Foto: iStock

Eurostat zároveň zpřesnil na 10,1 procenta listopadovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě začátkem prosince odhadl na deset procent. V říjnu inflace v eurozóně činila 10,6 procenta. Inflace klesla poprvé od loňského června, kdy začalo období dlouhodobého trvalého růstu cen. Loni v listopadu, kdy se už na ekonomice začalo projevovat postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace v celé sedmadvacítce 5,2 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,9 procenta.

Nejnižší míru inflace mělo v předposledním měsíci letošního roku Španělsko (6,7 procenta), Francie (7,1 procenta) a Malta (7,2 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Maďarsko (23,1 procenta), Lotyšsko (21,7 procenta) a Estonsko s Litvou (shodně 21,4 procenta). Za nimi následovalo Česko, kde se inflace zvýšila proti říjnové hodnotě 15,5 procenta. Kromě Česka vzrostla inflace v sedmi dalších státech, v 16 naproti tomu klesla a ve třech zůstala beze změny.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 3,82 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,84 bodu), služby (+1,76 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,63 bodu).

(ČTK)