„Údaje v podstatě potvrdily, že Mexiko patřilo v roce 2019 mezi velké rozvíjející se ekonomiky s nejhorším výkonem na světě,“ uvedla ve své zprávě společnost Capital Economics. Slabý výkon v loňském roce bude mít negativní dopad i na podmínky v letošním roce, dodala.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se HDP nezměnil. To byl o něco lepší výkon, než čekali analytici, podle kterým měla ekonomika mírně klesnout o 0,1 procenta. Konečnou zprávu o HDP má INEGI zveřejnit 25. února.
Nový levicový prezident López Obrador se ujal funkce v prosinci 2018. Slíbil vykořenit korupci a chronickou nerovnost a ohlásil roční růst kolem čtyř procent. Včerejší údaje označil za nedůležité, podle něj jsou měřítkem z neoliberálního období, které přineslo výhody jen několika vybraným. Nyní je podle něj bohatství rozděleno spravedlivěji.
„Moc mně na nich nezáleží, protože jak jsem řekl, růst může znamenat, že je více peněz v několika málo rukách,“ řekl prezident na pravidelné vládní tiskové konferenci. „Je velmi důležité mít lepší rozdělení příjmů, aby na výhody dosáhli všichni.“
Zahraniční investice zůstávají silné, ale domácí podniky jsou opatrnější. Šéf vlivné mexické podnikatelské lobby CCE Carlos Salazar na počátku tohoto týdne uvedl, že nejistota se loni promítla do domácích investic. Ratifikace nové severoamerické obchodní dohody Spojenými státy v tomto měsíci a zavedení velkých infrastrukturních projektů jsou pro letošní rok dobrým znamením, dodal.
Analytici Capital Economics souhlasí, ale jsou méně optimističtí. Odhadují, že růst bude mnohem slabší, než většina očekává. Ekonomika by měla letos expandovat jen o půl procenta.
Obavy, jak bude López Obrador řídit ekonomiku, vyvolalo jeho rozhodnutí zrušit projekt nového letiště v hlavním městě za 13 miliard USD (297,5 miliardy Kč), které již je částečně vybudované, a jeho odklon od liberalizace ropného a plynárenského průmyslu zahájené předchozí vládou. Prezident prohlásil, že projekt letiště poskvrnila korupce, zrušení projektu však rozzlobilo přední podnikatele v zemi.
Mexická ekonomika naposledy klesla po globální finanční krizi v roce 2009. Podrobnější údaje ukazují, že pokles způsobil hlavně slabý zpracovatelský sektor. Vedlejší činnosti, které zahrnují zpracovatelský sektor, loni klesly o 1,7 procenta. Primární aktivity jako zemědělství, rybolov a těžba vzrostly o 1,9 procenta. Terciální činnosti, kam patří služby, stouply o 0,5 procenta, vyplývá z údajů statistického úřadu.
(ČTK)
