Merkelová se znovu přihlásila k multilateralismu. Právě díky němu se podle ní podařilo překonat i velkou ekonomickou krizi v letech 2008 a 2009. Za výzvu pro multilateralismus označila jednostranné kroky, jakým bylo například zavedení cel ve výši 25 procent na dováženou ocel a deseti procent na hliník ze strany Spojených států.
O tom, že by Trump mohl zvýšit i dovozní cla na německá auta, včera Merkelová spekulovat nechtěla. Uvedla ale, že chce mít k dispozici posouzení možných dopadů takového kroku.
Pro společné řešení sporů se na tiskové konferenci vyslovila také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, podle níž sice zatím ve světové ekonomice svítí slunce, ale na horizontu se objevují stále tmavší mraky. „Ten největší a nejtmavší mrak se týká zhoršení vzájemné důvěry,“ poznamenala s odkazem na víkendové jednání představitelů ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 v Kanadě, jehož přijaté závěry později přes twitter odmítl americký prezident.
Šlo o další z několika tvrdých sporů z poslední doby, které naplno ukázaly rozdílné pohledy Spojených států a jejich západních spojenců. Neshody panují například i v otázce mezinárodní dohody o íránském jaderném programu nebo pařížské dohody o ochraně klimatu. Trump od obou těchto dohod odstoupil.
Merkelová vedle Lagardeové jednala také se zástupci Světové banky (SB), Světové obchodní organizace (WTO), Mezinárodní organizace práce (MOP) nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
(ČTK)
