Většina analytiků dotazovaných agenturou Reuters zvýšení depozitní sazby očekávala. „Maďarská inflace se vyšplhala ke tříprocentnímu cíli, takže čekání bez podniknutí nějaké akce by bylo špatné pro důvěryhodnost (centrální banky) i pro forint,“ uvedli ekonomové ze společnosti Commerzbank.
Depozitní sazbou centrální banka úročí peníze, které si u ní ukládají komerční banky. Pokud je depozitní sazba záporná, musejí komerční banky za uložení peněz u centrální banky platit.
Do budoucna bude banka zachovávat ve své měnové politice opatrný přístup. Další kroky podnikne teprve tehdy, kdy by ji k tomu přiměl vývoj inflace, řekl podle agentury Reuters guvernér centrální banky György Matolcsy.
Domácí poptávka v zemi ale zatím roste a slábnoucí aktivita v zahraničí inflaci omezuje, uvedla banka ve svém sdělení. Včerejší krok byl podle guvernéra, který byl tento měsíc potvrzen ve své funkci na dalších šest let, „nutný, ale dostatečný“ a také jednorázový, nepředstavuje tedy začátek nového cyklu.
Česká národní banka (ČNB) zahájila zvyšování úrokových sazeb již v srpnu 2017. Její základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, se od té doby vyšplhala na 1,75 procenta z rekordního minima 0,05 procenta.
(ČTK)
