Guvernér banky György Matolcsy uvedl, že k dnešnímu zahájení normalizace měnové politiky přispělo mimo jiné zpomalování inflace a posilování forintu. „I po dnešním rozhodnutí zůstává inflace veřejným nepřítelem,“ dodal nicméně. Upozornil rovněž, že snížení hlavní úrokové sazby ještě po určitou dobu nebude na pořadu dne.
Meziroční míra inflace v Maďarsku se v dubnu snížila na 24 procent z březnové hodnoty 25,2 procenta. Klesla tak již třetí měsíc za sebou. Většina analytiků v anketě agentury Reuters dnešní snížení jednodenní depozitní sazby očekávala. Podle ankety by centrální banka měla ve snižování jednodenní depozitní sazby pokračovat také v příštích měsících.
K uvolňování měnové politiky s cílem podpořit hospodářskou aktivitu centrální banku již dříve tlačila vláda premiéra Viktora Orbána. Maďarsko se ve druhé polovině loňského roku podobně jako Česká republika dostalo do technické recese. Ta se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
Maďarská centrální banka se předloni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úroků také Česká národní banka (ČNB). Od loňského června ČNB svou základní sazbu drží na sedmi procentech. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent.
(ČTK)
