O balíku určeném k obnově ekonomik se bude vyjednávat společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Z mnoha zemí přitom zní hlasy politických vůdců volající po rychlé shodě, aby státy, regiony či podniky mohly začít peníze čerpat již začátkem příštího roku.
„Dosažení dohody bude vyžadovat tvrdou práci a politickou vůli ze strany všech. Nyní je ten pravý čas,“ napsal ve středu večer lídrům v tradičním zvacím dopise na summit předseda Evropské rady Charles Michel.
Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země začátkem července na půl roku převzala unijní předsednictví, se v posledních dnech snaží lídry dalších zemích přesvědčit, že krizový fond je prospěšný pro všechny, a usiluje o dohodu do konce měsíce. Po svém boku má francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se před summitem rovněž vydal vysvětlovat výhody rychlé pomoci některým nepřesvědčeným partnerům. Vedle vůdců dvou největších ekonomik budou v Bruselu nejvíce naléhat na schválení plánu premiéři Itálie a Španělska, jejichž země nejzasaženější covidovou pandemií mají být jasně největšími příjemci peněz z fondu.
Částečně pozměnit některé zásadní prvky Michelova vyjednávacího návrhu se naopak budou snažit země, které se staví skepticky ke společnému zadlužování unie. Evropská komise chce peníze do třičtvrtěbilionového balíku získat bezprecedentní půjčkou na finančních trzích a představitelé Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska či Finska vyhlásili, že chtějí co nejmenší společný účet za tento dluh. Proto se podle diplomatů chtějí pokusit snížit celkový balík o desítky miliard a zároveň dosáhnout většího zastoupení úvěrů na úkor grantů. Michelův návrh počítá s tím, že 500 miliard z fondu půjde do zemí ve formě přímých plateb a 250 miliard jako půjčky.
Reprezentanti dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše mají pro změnu výhrady k tomu, že o tom, kolik jednotlivé státy z fondu obnovy dostanou, má spolurozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let. Ta však podle kritiků nezohledňuje, jak silně konkrétní ekonomiku zasáhl koronavirový výpadek. Michel vyšel těmto požadavkům částečně vstříc a téměř třetinu grantů chce na rozdíl od původního plánu komise rozdělit bez ohledu na nezaměstnanost.
Další spor se patrně povede o to, zda a jak svázat čerpání z fondu s respektem k právnímu státu. Kvůli této části Michelova návrhu hrozí vetovat nutnou jednomyslnou shodu maďarský premiér Viktor Orbán, s jehož zemí stejně jako s Polskem vede Evropská komise řízení kvůli porušování unijních hodnot. Zvláště skandinávské a západoevropské státy naproti tomu trvají na co nejdůslednější kontrole toho, aby peníze daňových poplatníků neputovaly do zemí, jejichž vlády by omezovaly demokracii.
Rozdílné názory mají státy i na slevy z rozpočtových plateb pro skupinu ekonomicky silných zemí, které chce Michel v návrhu rozpočtu na období 2021-2027 zachovat. Velkým tématem summitu budou i zvažované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají pomoci splácet dluh. Michel mezi ně chce zařadit poplatek z nerecyklovaných plastů či clo z neekologicky vyráběných produktů.
Summit, na němž budou v rámci prevence šíření covidu-19 lídry doprovázet podstatně menší delegace než obvykle, je naplánován do soboty. Někteří unijní činitelé však nevylučují jeho protažení do neděle, pokud by to bylo k dosažení dohody nutné. Ani sami politici si však většinou netroufnou odhadnout, zda se podaří ke shodě dospět již na této schůzce, nebo zda bude nutná nějaká další.
(ČTK)
