Na parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli. Podle Michela naproti tomu podpořili dříve navržené stimuly ve výši 540 miliard eur (skoro 15 bilionů Kč), které by měly země začít využívat od června. Političtí vůdci rovněž souhlasili s plánem EK na koordinované uvolňování restrikcí přijatých kvůli šíření pandemie.
Zásadní náplní summitu však byla debata o dlouhodobém plánu podpory zasažených ekonomik, který bude podle komise vyžadovat až dva biliony eur.
Zatímco lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí v čele s Itálií a Španělskem volaly po co největším objemu zvláštního fondu a poskytování přímých grantů vládám, severské země či Nizozemsko navrhovaly co největší využití příštího sedmiletého rozpočtu a poskytnutí půjček, které by tolik nezvýšily společný dluh.
„Jsou patrné rozdíly v přístupu, ale je cítit vůle najít kompromis,“ prohlásil po jednání Michel, podle něhož nyní bude možnosti fondu i budoucího rozpočtu analyzovat EK, která co nejdříve přijde s konkrétními návrhy.
(ČTK)
