Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Světová ekonomika
Lagardeová: Hospodářské vyhlídky eurozóny se navzdory vysoké inflaci zlepšily

Hospodářské vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, přestože inflace zůstává příliš vysoká a přetrvává také energetická krize. Na ekonomickém fóru v Davosu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. ECB podle ní teď měnovou politiku měnit nebude, úrokové sazby se ještě zvýší. Vyjádřila se tak v podobném duchu jako členové Rady guvernérů ECB Klaas Knot a François Villeroy de Galhau.

ECB

ECB na příští měsíce avizovala stabilní zvyšování úroků tempem 50 bazických bodů, investoři ale předpokládají, že centrální banka nakonec nebude ve zpřísňování měnové politiky tak razantní, jak slibovala. Foto: iStock

„Inflace je v každém případě moc vysoká, ať už se na to díváte z jakéhokoliv úhlu pohledu,“ řekla šéfka ECB v diskusi za Světovém ekonomickém fóru (WEF). „Budeme pokračovat v dosavadním kurzu, dokud se neposuneme do restriktivní oblasti na dostatečně dlouhou dobu k tomu, abychom inflaci spořádaným způsobem vrátili ke dvěma procentům,“ dodala. Cílem ECB je mít inflaci kolem dvou procent.

Podobně se před Lagardeovou vyjádřil i člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Knot řekl, že finanční trhy podceňují odhodlání ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku.

ECB na příští měsíce avizovala stabilní zvyšování úroků tempem 50 bazických bodů, investoři ale předpokládají, že centrální banka nakonec nebude ve zpřísňování měnové politiky tak razantní, jak slibovala. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že míra inflace v eurozóně už se za poslední měsíc snížila. Takovou úvahu ale Knot odmítá, nic podle něj nenaznačuje, že inflace už bude vytrvale klesat.

„Po jednom zvýšení o 50 bazických bodů se to nezastaví, to je jisté,“ řekl Knot v Davosu v rozhovoru s finanční televizí CNBC. Investorům doporučil, aby avizované plány ECB začali brát vážně.

Míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Snížila se tak výrazněji, než čekali analytici. Přispěl k tomu zejména pomalejší růst cen energií, které jsou za vysokou inflaci zodpovědné především.

Kurz eura se po Knotových slovech zvýšil nad 1,0820 USD, a proti předchozímu dni vykazoval růst o více než čtvrt procenta. Ráno ještě euro mírně ztrácelo a pohybovalo se kolem 1,0790 USD. Euro loni v létě spadlo pod paritu s dolarem, což znamená, že americká měna byla poprvé zhruba po dvaceti letech silnější než euro. Zpět nad paritou je euro od podzimu.

Eurozóna by se mohla v zimě vyhnout recesi, případný růst ale bude velmi slabý, domnívá se Knot. Vychází přitom z dat o velmi nízkém růstu hrubého domácího produktu (HDP). Lagardeová si myslí, že pravděpodobnější než recese je pouze mírný a krátký pokles ekonomiky.

Finanční trhy nyní očekávají, že depozitní sazba ECB se z nynějších dvou procent zvýší do poloviny roku zhruba na 3,2 procenta. Ještě na přelomu roku počítali s růstem depozitní sazby přibližně na 3,5 procenta. I když na únor trhy stále počítají se zvýšením sazby o 50 bazických bodů, na březen se jejich odhady pohybují od 25 do 50 bazických bodů. Hodnota 50 bazických bodů odpovídá půl procentnímu bodu.

Změna postoje částečně souvisí s předpokladem, že americká centrální banka (Fed) zmírní zvyšování úroků a že ECB ji bude následovat, pokud Fed zvyšování úroků zpomalí nebo úplně zastaví. Ale zatímco míra inflace ve Spojených státech už pravděpodobně kulminovala, inflace v eurozóně by se ještě mohla zvýšit. Svědčí o tom vývoj takzvané jádrové inflace, která se stále zvyšuje. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií.

„Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu,“ řekl Knot. „Nejprve bych musel vidět jinou dynamiku vývoje u jádrové inflace, než bych mohl začít přemýšlet o vyrovnanějších rizicích,“ dodal.

Hlavní sazbu pro refinanční operace má nyní ECB na 2,50 procenta, od roku 2016 až do loňského léta byla na nule. Americká centrální banka má základní úrok v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, Česká národní banka (ČNB) pak na sedmi procentech. Míra inflace v USA v prosinci klesla na 6,5 procenta, v Česku na 15,8 procenta.

(ČTK)