Růst globální ekonomiky v poslední době zpomaluje, k čemuž přispívá napětí v mezinárodních obchodních vztazích. „Odpověď leží v přeměně druhé největší ekonomiky světa v takovou, která je otevřená světu, ale má důvěru v sebe sama,“ řekla Lagardeová na bankovní konferenci ve Frankfurtu. „Investice jsou obzvlášť důležitá část reakce na dnešní výzvy, protože představují dnešní poptávku a zítřejší nabídku,“ dodala.
Její předchůdce Mario Draghi dlouhou dobu vlády s rozpočtovými přebytky, jako například Německo, vyzýval k větším výdajům a investicím, které by podpořily hospodářský růst v eurozóně. Jeho výzvy však v Berlíně zůstaly nevyslyšeny, píše agentura Reuters.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí zvýšil pouze o 0,2 procenta, tedy stejným tempem jako ve druhém kvartálu. ECB se v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.
Viceprezident ECB Luis De Guindos nicméně minulý týden upozornil, že slabý růst ekonomiky nelze řešit pouze prostřednictvím měnové politiky. „Je jasné, že měnová politika by mohla dosáhnout svých cílů rychleji a s menšími vedlejšími efekty, pokud by růst zároveň s ní podporovala také další opatření,“ uvedl dnes Lagardeová.
(ČTK)
