„Je nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti centrální banka byla schopná s úplnou jistotou prohlásit, že bylo dosaženo vrcholu sazeb,“ uvedla Lagardeová v projevu na úvod každoročního výjezdního zasedání ECB v Portugalsku. „Pokud se podstatně nezmění výhled, budeme pokračovat v červenci ve zvyšování úroků,“ dodala.
Konečná výše úrokových sazeb je v centru pozornosti, protože celková inflace zpomaluje, ale očistěná inflace se ukazuje být vytrvalá. Většina ekonomů se domnívá, že bankéři po zvýšení úroků příští měsíc, kdy by depozitní sazba měla dosáhnout 3,75 procenta, další růst nákladů na úvěry pozastaví. Peněžní trhy však očekávají, že depozitní sazba letos dosáhne vrcholu kolem čtyř procent, upozornila agentura Bloomberg.
Podle Lagardeové inflace v eurozóně nyní vstoupila do nové fáze, která by mohla nějakou dobu přetrvat. Problémem je, že co se původně zdálo být přechodnou inflací způsobenou energetickým šokem nyní proniklo do širší ekonomiky a mohlo by přetrvávat. Pracovníci, kterým kvůli inflaci klesly reálné výdělky, se nyní snaží tyto ztráty kompenzovat, což drží inflaci pod tlakem. Tento proces je umocněn nižším než očekávaným růstem produktivity, dodala Lagardeová.
Očekávalo se, že recese otřese trhem práce, což by usnadnilo situaci ECB. Ale firmy si pamatují, jaké problémy měly s opětovným přijímáním zaměstnanců po pandemii a nyní si drží pracovníky, což zvyšuje tlak na růst mezd. Dalším problémem je, že růst zaměstnanosti se v poslední době odehrál zejména v odvětvích s nízkým růstem produktivity, takže vysoké zvýšení nominálních příjmů doprovází slabý růst efektivity.
(ČTK)
