Stát by podle Lagardeové mohl poskytovat peníze digitální ekonomice, aby se vyvaroval situace, kdy by „příliš mnoho moci mohlo padnout do rukou malého množství soukromých poskytovatelů platebních služeb“.
„Domnívám se, že bychom měli zvážit možnost vydávat digitální měny,“ uvedla Lagardeová na konferenci v Singapuru. „Výhoda je zřejmá. Vaše platba bude okamžitá, bezpečná, levná a potenciálně poloanonymní. A centrální banky si v platbách udrží své postavení,“ dodala.
Centrální banky nejsou jednotné v názoru, jak reagovat na rozvoj digitálních plateb, které zpochybňují jejich status monopolního emitenta oficiální měny. Některé, včetně švédské, kanadské a čínské, již uvažují o emisích digitálních měn veřejnosti. Jiné se však obávají, že poskytnutí přímého přístupu spotřebitelů k virtuálním penězům centrální banky by mohlo ohrozit finanční stabilitu.
V současné době centrální banky vydávají elektronické peníze pouze bankovním ústavům. Když spotřebitelé platí elektronicky, využívají peníze poskytované komerčními institucemi. Banka pro mezinárodní platby (BIS) v březnu varovala, že taková zásadní změna by mohla ohrozit obchodní model bank a umožnit „digitální run“ na centrální banky „bezprecedentní rychlostí a rozsahem“.
Podle MMF je ještě příliš brzy na závěry, zda bude digitální měna pro centrální banky čistým přínosem. Situace se přitom bude stát od státu lišit. Nicméně Lagardeová není přesvědčena, že k zakotvení důvěry v nové formy peněz a zajištění cílů veřejné politiky bude stačit jen regulace.
Virtuální měna vydávaná centrální bankou by byla závazkem státu stejně, jako je hotovost. Z toho by měli prospěch spotřebitelé, protože transakce by byly bezpečnější, běžnější a v důsledku i levnější.
Lagardeová už dříve uvedla, že anonymita měn jako je bitcoin znamená, že je využívají zločinci a teroristé.
(ČTK)
