Předání ruských aktiv na Západě Ukrajině by podle mluvčího znamenalo krádež cizího majetku. Mluvčí Kremlu současně připustil, že Putin si méně často telefonuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem než dříve, a to proto, že přehlížejí ruské postoje a požadavky a nechtějí zprostředkovat urovnání situace na Ukrajině.
„Pokud jde o pány Macrona a Scholze, prostě v posledních době neprojevují ochotu vyslyšet stanoviska ruské strany a podílet se na snahách o zprostředkování. Proto je s nimi méně kontaktů,“ řekl Peskov novinářům. Současně poukázal na významné množství Putinových kontaktů s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, což vysvětlil tím, že „Ankara zaujala odlišný postoj, než Paříž a Berlín“.
„Ne, v tuto chvíli se neplánují,“ odvětil Peskov na otázky o případných jednáních Putina s Macronem a americkým prezidentem Joem Bidenem.
Ankara sehrála klíčovou roli při zářijové výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i při červencovém uzavření dohody umožňující export ukrajinského obilí a dalších zemědělských plodin z černomořských přístavů, zablokovaných po vypuknutí války ruských loďstvem, připomněla agentura AFP.
Mluvčí Kremlu rovněž ujišťoval, že v Rusku „není obecná tendence“ zakazovat díla, konfiskovat knihy a vymazávat z plakátů autory, zaujímající odlišné názory než Putin. Peskov tak reagoval na zprávy, že z divadelních plakátů odstraňují jméno kritika války proti Ukrajině Borise Akunina a z knihkupectví a knihoven mizí knihy spisovatelů, kteří byli označeni za takzvané „zahraniční agenty“, tedy subjekty přijímající finanční podporu ze zahraničí, anebo emigrovali z Ruska. „Je třeba posoudit každý konkrétní případ,“ prohlásil.
Putin dříve prohlásil, že Moskva je dotčena zahraničními pokusy rušit ruskou kulturu, ale nebude postupovat stejným způsobem, připomněla agentura Interfax.
(ČTK)
