Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení HDP o 11 procent. Statistici současně revidovali údaj za první čtvrtletí. Nově ekonomika v prvních třech měsících roku klesla o 1,4 procenta místo původně uváděných 5,8 procenta.
„Prudký růst ve druhém čtvrtletí přišel po odstranění většiny omezení zavedených kvůli koronavirové krizi a návratu k téměř normální ekonomické aktivitě po poklesu v prvním čtvrtletí způsobeném koronavirovými omezeními,“ uvedl ve své zprávě statistický úřad. Poznamenal, že k růstu ve druhém čtvrtletí přispěl i růst dovozu osobních aut, který zvýšil příjmy z daní. Bez zahrnutí čistých daní z dovozu HDP stoupl o 12,4 procenta.
Výdaje spotřebitelů se ve čtvrtletí zvýšily o 36,3 procenta a vývoz o 18,1 procenta. Investice do fixních aktiv stouply o 9,7 procenta. Dovoz vzrostl o 15,8 procenta a veřejné výdaje o čtyři procenta.
Podle ministra financí Avigdora Liebermana data ukazují, že izraelská ekonomika nabrala rychlý trend oživení. Investice vlády do preventivních opatření, která mají zabránit dalšímu uzavření, povedou podle něj k dalšímu zrychlení růstu, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení produktivity.
Izraelská ekonomika loni klesla o 2,6 procenta, což bylo méně, než se čekalo. V letošním roce by měla vzrůst o více než pět procent za pomoci rychlého rozjezdu očkování, díky kterému se od poloviny března, po třetím uzavření ekonomiky, téměř plně otevřely všechny podniky.
Izraelská centrální banka však minulý měsíc snížila svůj výhled růstu na letošní rok na 5,5 procenta z původních 6,3 procenta. Jako důvod uvedla, že ekonomické oživení ohrožuje nová vlna pandemie způsobená koronavirovou mutací delta.
(ČTK)
