Dnešní zvýšení úroků je už osmé od loňského května, kdy se islandská centrální banka stala první centrální bankou v západní Evropě, která začala zvyšovat úrokové sazby. Zvýšení je v souladu s očekáváním analytiků.
„Výhled inflace se nadále zhoršuje,“ uvedla centrální banka. Její měnový výbor také považuje za pravděpodobné, že bude muset ještě více zpřísnit měnovou politiku, aby zajistil, že se inflace v přijatelném časovém horizontu vrátí zpět k cíli centrální banky.
Míra inflace v červenci činila 9,9 procenta. Přispěl k tomu hlavně růst cen nemovitostí, který byl na Islandu nejrychlejší v Evropě. Centrální banka očekává, že inflace dosáhne vrcholu koncem roku na hodnotě téměř 11 procent.
Banka zároveň představila novou prognózu inflace a růstu ekonomiky. Průměrná inflace by letos měla činit 8,8 procenta místo 7,4 procenta, které čekala v květnu. Ekonomická aktivita má však být vyšší, u hrubého domácího produktu (HDP) čeká centrální banka růst o 5,9 procenta, zatímco v květnu čekala růst o 4,6 procenta.
Centrální banka se snaží omezit prudký růst cen domů. V červenci už se začaly objevovat první signály ochlazení trhu, protože růst cen proti předchozímu měsíci zpomalil. V okolí hlavního města se ale ceny proti červnu přesto zvýšily o 1,1 procenta, meziročně vzrostly téměř o 25 procent.
Dvě největší banky na Islandu, a to Islandsbanki a Landsbankinn, očekávaly vrchol inflace v tomto čtvrtletí. Odhadovaly jej kolem deseti procent. To stejné ukázal i průzkum centrální banky mezi účastníky trhu uskutečněný tento měsíc, uvedla agentura Bloomberg. Analytici také očekávají, že centrální banka zvýší základní úrok do začátku příštího roku na šest procent.
(ČTK)
