Dluhopisy běloruské vlády vydané v dolarech klesly ve čtvrtek o dvě až tři procenta. Papíry splatné v roce 2026, které jsou součástí nově emitovaného dluhu v objemu 1,25 miliardy dolarů (27,6 miliardy Kč) z konce června, se ráno prodávaly kolem 93 centů. Jejich emisní cena byla těsně pod 99 centy.
S ohledem na rostoucí brutalitu běloruských bezpečnostních složek vůči protestujícím Německo vyzvalo Brusel, aby na Minsk uvalil sankce. Výzvu na tiskové konferenci podpořil i rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
„Jako investoři do dluhopisů musíme dávat bedlivě pozor na sankce,“ řekl listu Financial Times Sergej Dergačev, který spravuje investiční portfolia ve společnosti Union Investment. Sám tento týden některé vlastní běloruské dluhopisy prodal.
„Nad tím, jak se situace vyřeší, visí velký otazník. Je možné, že na dluhopisech se to podepíše ještě hůř než dosud,“ dodal.
Ústřední volební komise v Bělorusku podle serveru Tut.by i přes protesty oficiálně zopakovala „drtivé vítězství“ Alexandra Lukašenka, který zemi vládne už 26 let. Vůdkyně opozice a Lukašenkova protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle přesvědčení mnohých Bělorusů volby ve skutečnosti vyhrála, na internetu vyzvala své stoupence, aby podepisovali petici se žádostí o přepočítání hlasů.
Někteří investoři se domnívají, že případná roztržka se Západem přiměje Lukašenka přimknout se ještě blíž k Rusku a že Moskva Minsku finančně pomůže.
Státní dluh Běloruska je nyní zhruba na 43 procentech hrubého domácího produktu (HDP). To je pro zemi, jejíž úvěrovou spolehlivost hodnotí ratingová agentura Fitch stupněm B, relativně nízké zadlužení, poznamenal Financial Times. Stupeň B je ve střední části pásma, které je považováno za vysoce spekulativní.
Bělorusko má přes 90 procent dluhu v cizí měně, takže státní finance trpí, když běloruský rubl klesá. Měna letos k dolaru zatím odepsala zhruba 15 procent hodnoty. Země musí splatit dluhopisy za 3,6 miliardy dolarů a dalších osm miliard dolarů jí půjčila Moskva.
(ČTK)
