Meziměsíční růst spotřebitelských cen v USA v únoru mírně zpomalil na 0,4 procenta z 0,5 procenta v lednu. Ekonomové však upozorňují, že meziměsíčně spotřebitelské ceny rostou dvojnásobným tempem, než by bylo potřeba, aby se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli Fedu.
Největší podíl na meziměsíčním růstu cen mělo bydlení, přispěly k němu ale i vyšší ceny potravin, rekreace a vybavení domácností. Ceny energií klesly o 0,6 procenta díky levnějšímu plynu a topnému oleji.
Míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, v únoru zpomalila na 5,5 procenta, což byl nejnižší údaj od prosince 2021. Meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,5 procenta po lednovém zvýšení o 0,4 procenta.
Zpráva přichází týden před začátkem dvoudenního zasedání měnového výboru Fedu. Na začátku února Fed ve snaze omezit inflaci přikročil k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Základní úrok nicméně zvýšil pouze o čtvrt procentního bodu, zatímco na předchozím zasedání v prosinci jej zvýšil o půl procentního bodu. Minulý týden šéf Fedu Jerome Powell zákonodárcům řekl, že centrální banka bude pravděpodobně muset zvýšit sazby více, než se čeká, což vyvolalo na finančních trzích očekávání, že Fed příští týden zvýší sazby opět o půl procentního bodu. Zpráva o vývoji nezaměstnanosti však toto očekávání opět snížila na čtvrt procentního bodu.
Nyní většina ekonomů stále očekává zvýšení o čtvrt procentního bodu. Kvůli obavám z bankovní krize se však část ekonomů, včetně těch z banky Goldman Sachs, domnívá, že by Fed příští týden mohl pozastavit svůj nejrychlejší cyklus zpřísňování měnové politiky od 80. let.
Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala na 9,1 procenta a byla nejvyšší od listopadu 1981. Od té doby však zpomaluje, což zmenšuje tlak na zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.
(ČTK)
