Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě.
V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v září.
Nejvíce se v srpnu zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 9,8 procenta. Je to ale zpomalení proti červencovému tempu 10,8 procenta. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v srpnu služby, kde růst zpomalil na 5,5 procenta z červencových 5,6 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 3,3 procenta, a navázaly tak na červencový pokles o 6,1 procenta.
Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší srpnovou inflaci Slovensko, kde činila 9,6 procenta. Snížila se však z červencové hodnoty 10,2 procenta. Nejnižší inflaci v eurozóně měly v srpnu Belgie a Španělsko, a to 2,4 procenta. Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Kypr se třemi procenty.
ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. V červenci základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a dostala se na rekordních 3,75 procenta.
V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni. Trh se přiklání k možnosti, že centrální banka v září zvyšování úroků pozastaví a později v letošním roce je zvýší naposledy. Od poloviny příštího roku analytici většinou počítají se snižováním úroků.
(ČTK)
