Ceny se ale zvyšují, i když se neberou v úvahu kolísavější ceny energií a čerstvých potravin. Pokud by se tyto produkty z výpočtů odebraly, i tak se inflace v dubnu zvýšila na 2,4 procenta z březnových 1,8 procenta.
Vyšší inflace se objevuje spolu s tím, jak se ekonomiky zotavují z pandemického šoku a jak postupný návrat k normálu zvyšuje poptávku. Tento vývoj se odráží i v politice centrálních bank, z nichž některé uvažují o zmírnění stimulačních opatření nebo dokonce o zvýšení úrokových sazeb. Mezi nimi je i Česká národní banka (ČNB), jejíž guvernér Jiří Rusnok nevyloučil, že v České republice by se mohly základní úroky zvýšit už tento měsíc, případně v srpnu.
Růst cen je špatná zpráva pro každého, kdo má pevný příjem, tedy bez pohyblivé složky, která reaguje na inflaci. Týká se to zpravidla většiny zaměstnanců. Ekonomové se shodují, že růst cen bude pokračovat, nejsou ale zajedno v tom, zda je růst cen přechodná záležitost, která odezní, až se ekonomiky a spotřebitelé přizpůsobí životu po pandemii, anebo zda nynější růst cen signalizuje začátek vytrvalého trendu s citelnými dopady na zaměstnance i firmy.
Napříč zeměmi OECD se ale ceny zvyšují nerovnoměrně. Například ve Spojených státech míra inflace v dubnu vystoupila na 4,2 z březnové hodnoty 2,6 procenta, zatímco v sousední Kanadě byla v dubnu 3,4 procenta, kam se zvýšila z 2,2 procenta v březnu. V Evropě byl růst méně výrazný – v Británii inflace v dubnu vystoupila na 1,6 procenta, v Německu na dvě procenta, ve Francii na 1,2 procenta, v Itálii na 1,1 procenta, ale například v České republice na 3,1 procenta.
Je ale zřejmé, že růst cen pokračuje. Rychlý růst cen energií například způsobil, že inflace v eurozóně v květnu vystoupila na dvě procenta, a je tedy nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V dubnu byla na 1,6 procenta.
OECD má 38 členů, mezi nimiž je i Česká republika a Slovensko. Organizace nyní očekává, že prudký růst inflace do konce letošního roku poleví, mimo jiné díky tomu, že se k normálu vrátí dodavatelské řetězce a výrobní kapacity narušené pandemií. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí je kvůli dopadům pandemie covidu-19 stále bez práce, ekonomové OECD nepředpokládají, že se objeví tlak na růst mezd a následný další růst inflace. A to ani navzdory tomu, že v některých odvětvích je nedostatek pracovní síly.
Následující měsíce ale mohou být pro další vývoj inflace zásadní. Jednou z obav je, že inflační očekávání – mezi podniky i spotřebiteli – se výrazně zvyšují, například ve Spojených státech. Po desetiletích mírné inflace už lidé neočekávají, že ceny zůstanou pod kontrolou, napsal server CNN. Takové změny v chování se mohou promítnout do začarovaného kruhu, kdy výrobci budou více vyrábět na sklad a spotřebitelé více nakupovat v naději, že tak ušetří na nákladech a zboží využijí až později. Právě to ale inflaci povzbudí ještě více.
(ČTK)
