Zlato (oz) / USD
1 814,41
0,75 %
Zlato (oz) / CZK
39 002,42
0,48 %
EUR / USD
1,19
0,21 %
USD / CZK
21,50
0,28 %
Světová ekonomika
Inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta, vláda čeká další růst

Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta z dubnové hodnoty dvou procent. Dnes to v konečné zprávě oznámil německý statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad. Květnový růst spotřebitelských cen výrazně překračuje dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), což vyvolává spekulace o dalším nepříznivém vývoji. Německé ministerstvo hospodářství je ale ve své měsíční zprávě optimistické, i když upozorňuje na možnost, že inflace přechodně vystoupí až ke třem procentům.

Pokračující růst spotřebitelských cen vyvolává dohady, zda je nynější stav jen přechodnou záležitostí, nebo naopak začátkem dlouhodobého trendu. Foto: iStock

ECB za dlouhodobý inflační cíl stanovila hodnotu těsně pod dvěma procenty. Inflace v Německu roste stabilně od začátku roku. V lednu míra inflace meziročně vzrostla o jedno procento, v únoru o 1,3, v březnu o 1,7 procenta, v dubnu o dvě procenta a v květnu o 2,5 procenta. Statistický úřad uvádí, že naposledy rostla inflace pět měsíců v řadě v roce 2011.

Zatímco průměrný meziroční růst cen zboží činil 3,1 procenta, v případě energií to bylo deset procent. U energií bylo výrazné zvýšení cen i vůči dubnu, kdy meziroční míra inflace byla 7,9 procenta. Zdražení energií ekonomové vysvětlují nejen příliš nízkými cenami loni, ale také zavedením poplatku za vypouštění oxidu uhličitého. Od ledna je za tunu emisí CO2 stanovena cena 25 eur (636 Kč).

Vliv cen energií na inflaci je výrazný. Bez zohlednění cen energií by růst spotřebitelských cen v květnu meziročně činil 1,8 procenta a bez započítání topných olejů a pohonných hmot by to bylo 1,6 procenta.

V případě potravin činí meziroční růst spotřebitelských cen 1,5 procenta. Oproti dubnu byl květnový růst cen mírnější, tehdy byla meziroční inflace u potravin 1,9 procenta.

Pokračující růst spotřebitelských cen vyvolává dohady, zda je nynější stav jen přechodnou záležitostí, nebo naopak začátkem dlouhodobého trendu. Německý ministr financí Olaf Scholz před týdnem v rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že inflační vývoj sleduje, o dalším vývoji ale nechtěl spekulovat. Naopak ministerstvo hospodářství počítá s tím, že inflace by v druhé polovině roku mohla vystoupit až ke třem procentům, důvodem ke znepokojení to ale podle něj není.

Ministerstvo hospodářství ve své měsíční zprávě vysvětluje, že jedním z inflačních důvodů ve druhé polovině roku budou následky loňského dočasného snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Aby Německo podpořilo ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí, tak od loňského července do konce roku klesla základní sazba z 19 na 16 procent a snížená ze sedmi na pět procent. Tlak na ceny se na počátku nového roku zmírní, dodává ministerstvo hospodářství.

Ministerstvo hospodářství zároveň zdůrazňuje, že jsou pro končící druhé čtvrtletí patrné jasné známky hospodářského oživení. MInistr hospodářství Peter Altmaier očekává v letošním roce ekonomický růst v pásmu 3,5 až čtyři procenta. V prvním čtvrtletí ale ekonomika klesla proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta.

(ČTK)