„Za poslední rok se výrazně zvýšily ceny alkoholu, tabákových produktů a pohonných hmot,“ uvedl statistický úřad. Ministr financí Mihály Varga dnes prohlásil, že vzestup inflace v Maďarsku i v celé Evropě je výraznější, než se předpokládalo. Dodal, že tento vývoj je zčásti důsledkem růstu nákladů na energie v době oživování ekonomik z koronavirové krize. Zároveň varoval, že příliš rychlé zpřísňování měnové politiky by mohlo hospodářské oživení zbrzdit.
Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Základní úrok v červnu zvýšila o 0,3 procentního bodu, k dalším zvýšením ve stejném rozsahu přikročila i v červenci a srpnu.
V září už banka základní úrok zvýšila pouze o 0,15 procentního bodu, a to na 1,65 procenta. Uvedla, že v tomto tempu zvyšování úroků hodlá pokračovat i v posledních třech měsících letošního roku.
Zvyšování úroků již kvůli vysoké inflaci zahájila také Česká národní banka (ČNB). Ta svou základní úrokovou sazbu v červnu a v srpnu zvýšila vždy o čtvrt procentního bodu. Koncem září pak přikročila ke zvýšení 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 1997. Inflace v Česku se v srpnu vyšplhala na 4,1 procenta, nejvýše od listopadu 2008. Údaje o zářijovém vývoji zveřejní statistici v pondělí.
Tento týden se ke zpřísňování měnové politiky připojila také polská centrální banka, když nečekaně zvýšila svou základní úrokovou sazbu na půl procenta z rekordního minima 0,1 procenta. Většina analytiků předpokládala, že Polsko začne úroky zvyšovat až v příštím roce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v září dosáhl 5,8 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 20 let.
(ČTK)
