Za důvody výrazně horších očekávání označil hlavní prognostik Ifo Timo Wollmershäuser mimo jiné pokles soukromé spotřeby, snižování stavebních investic a obecně pomalejší zotavování německého hospodářství. Pro letošek Ifo předpovídá inflaci podle metodiky Evropské unie na 5,5 procenta.
„Německé hospodářství se jen pomalu propracovává z recese,“ řekl Wollmershäuser. „Kvůli vysoké inflaci poklesne v letošním roce soukromá spotřeba o 1,7 procenta. Teprve v roce 2024 se opět začne zvyšovat, a to o 2,2 procenta,“ uvedl.
Německo, které je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, na počátku roku vycházelo z optimistických předpovědí. To, že se podaří udržet ekonomický růst předpokládal i ministr hospodářství Robert Habeck. V dubnu dokonce německá vláda zvýšila odhad letošního růstu z 0,2 procenta na 0,4 procenta.
Příznivý byl v dubnu i rychlý odhad hospodářského výkonu za první čtvrtletí. Podle Spolkového statistického úřadu, který vycházel ze sezonně, cenově a kalendářně očištěných dat, hrubý domácí produkt stagnoval, čímž by se Německo vyhnulo takzvané technické recesi. Takový stav se obvykle definuje jako nejméně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Zpřesněné údaje v květnu ale ukázaly, že Německo se v prvním čtvrtletí do recese propadlo, neboť HDP se ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 procenta.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v květnu oznámil, že německá ekonomika i přes svou odolnost bude letos stagnovat. Výhledy začaly postupně snižovat také ekonomické ústavy. Výzkumný institut RWI, který ještě v březnu počítal s růstem HDP o 0,2 procenta, před týdnem oznámil, že nyní očekává naopak pokles o 0,3 procenta.
Projekci vývoje dnes revidoval také institut Ifo. Ten v březnu v jarní prognóze vycházel z propadu HDP o 0,1 procenta, který nyní pro letošní rok zvýšil na 0,4 procenta.
Propad vykázalo německé hospodářství již v závěrečném čtvrtletí loňského roku, kdy se HDP snížil o 0,2 procenta. Celkově však německá ekonomika loni o 1,8 procenta vzrostla.
Německé hospodářství se po pandemii nemoci covid-19 potýká s následky války na Ukrajině včetně vysokých cen energií. Ty přispívají k vysoké inflaci, která v loňském roce v Německu podle metodiky Evropské unie dosáhla 8,7 procenta, což byl rekord v novodobých dějinách spolkové republiky. Ifo předpokládá, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen letos zpomalí na 5,5 procenta a v roce 2024 se dostane na 1,9 procenta. V příštím roce se tak inflace dostane k dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB).
Ifo v ekonomické prognóze vychází z mírného růstu nezaměstnanosti v letošním roce z 5,3 procenta na 5,5 procenta a z následného poklesu opět na 5,3 procenta v roce 2024. Počet lidí bez práce se tak v Německu s 84,4 milionem obyvatel zvýší podle institutu z 2,42 na 2,55 milionu a v příštím roce poklesne na 2,45 milionu.
(ČTK)
