Výsledky průzkumu potvrzují i aktuální data odborníků na digitální bezpečnost ze společnosti Avast, podle kterých ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostl počet falešných bankovních aplikací meziročně o 150 procent.
K zabránění ohrožení firemních dat téměř tři čtvrtiny oslovených manažerů provádějí bezpečnostní kontroly na denní bázi a 46 procent z nich přistoupilo k posílení zabezpečení procesů, například formou dvoufázového ověřování identity. Celkem 37 procent jich vnímá jako klíčové vytvořit si plán obnovy po kyberútocích a stejný podíl se zaměřuje na zlepšování ověřovacích procesů či zařízení pro přístup do firemních sítí.
Nejohroženější je Evropa
„Během jedné minuty se na světě uskuteční 545.000 pokusů o narušení sítě a 310.000 pokusů o přístup do osobních elektronických zařízení. Za stejnou jednu minutu je 140.000 závadných programů zablokováno antiviry,“ uvedla vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti z HSBC Elizabeth Murrayová. V roce 2017 se podle ní mnoho mezinárodních společností potýkalo s útoky, které šířily ransomware a blokovaly počítačové systémy. To zasáhne nejenom zisk firmy, ale i její reputaci.
Nutnost zvýšit zabezpečení online bankovnictví zdůrazňuje také Avast. Jen za první tři měsíce tohoto roku firma v Evropě zaznamenala průměrně za měsíc 110.000 unikátních hrozeb pro mobilní bankovnictví, což z Evropy činí nejohroženější region světa. Nejnovější data Avastu také ukazují, že na rozdíl od jiných typů kybernetických hrozeb se ve třetím čtvrtletí roku 2018 zvýšil počet bankovních hrozeb na 170.000.
Celosvětově byly zatím z hlediska počtu bankovních hrozeb nejhoršími měsíci roku 2018 únor a září. V obou měsících překročil počet mobilních bankovních hrozeb 100.000. Databáze Avastu pro detekci mobilních hrozeb k dnešnímu dni zachytila celkově už 9,5 milionu škodlivých vzorků a každým dnem odhaluje okolo 65000 nových.
Downloadery a droppery
„Mezi nejčastější mobilní hrozby, se kterými se v poslední době setkáváme, patří takzvané downloadery a droppery, které využívají sociálního inženýrství, aby přesvědčily své oběti k instalaci škodlivých či nežádoucích aplikací,“ uvedl vedoucí mobilní virové laboratoře v Avastu Nikolaos Chrysaidos.
Čím dál častěji se objevuje i jeden z novějších typů phishingu, tzv. smishing (SMS phishing), v rámci kterého je klient pomocí SMS zprávy o hrozbě úniku dat vyzýván k přihlášení do mobilního bankovnictví. Hrozí, že uživatel přes odkaz ve zprávě, který obsahuje integrovanou phishingovou aplikaci, pošle své přístupové údaje přímo tvůrci škodlivého malwaru.
(ČTK)
