Jak uvedla banka Goldman Sachs, ve Francii se nyní projevuje silná kombinace podnikatelského optimismu, příznivého vývoje ekonomiky a dobré kondice řady společností, které jsou zapsány burze.
Od svého zvolení v květnu loňského roku Macron prosazuje reformy s cílem zvýšit pružnost trhu práce, snížit rozpočtový schodek, přilákat investory a druhou největší ekonomiku eurozóny celkově posílit. V tomto směru hodlá pokračovat i letos. Pomoci by mu v tom mohl například i odchod Británie z Evropské unie, neboť se očekává, že takzvaný brexit přinese sblížení německé a francouzské ekonomiky, stejně jako zintenzivnění podnikatelských vazeb v celé Evropě.
Privatizace
Francie letos hodlá výrazně pokročit v privatizaci státních firem, aby mohla financovat svůj ambiciózní fond inovací. V 81 podnicích drží stát podíly zhruba za 100 miliard eur (více než 2,5 bilionu Kč).
V deseti největších transakcích loni figurovaly francouzské firmy jako kupující. Největší realitní společnost v Evropě Unibail-Rodamco v prosinci koupila za 24,7 miliardy dolarů (526 miliard Kč) australského rivala Westfield, zatímco zbrojovka Thales pak za 4,8 miliardy eur (122,5 miliardy Kč) převzala technologickou firmu Gemalto, aby společně vytvořily světovou jedničku ve sféře kybernetické bezpečnosti.
Nicméně největší transakce roku 2017 s francouzskou účastí vítězství Emmanuela Macrona v prezidentských volbách předcházela. V lednu se francouzská společnost Essilor, největší výrobce čoček na světě, dohodla na spojení s italskou skupinou Luxottica.
Zadlužení
Francouzský firemní sektor má ale velký problém, kterým je zadlužení. To se zvyšuje rychleji než v ostatních evropských zemích, přičemž hlavní podíl na růstu mají velké podniky. Poměr zadlužení soukromého sektoru k národnímu důchodu koncem roku 2016 podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat činil 147 procent a byl desátý nejvyšší v 28členné unii. Od roku 2007 vzrostl o téměř 20 procentních bodů. A jak uvedla francouzská centrální banka, objem úvěrů velkých průmyslových a obchodních subjektů spojený s akvizicemi se od roku 2015 zvýšil o 30 procent.
Guvernér centrální banky François Villeroy de Galhau uvedl, že banka bude přísně sledovat, jak firmy tyto finanční prostředky používají: zda na produktivní účely jako jsou investice, k zajištění likvidity, na odkup akcií nebo na akvizice.
(ČTK)
